Case study

Stala se mi teď taková věc. Volala mi paní z jednoho finančního úřadu a požádala mě, jestli bych jí neposlal kupní smlouvu týkající se jednoho bytu, který jsem loni koupil. Prodávající totiž nezaplatila daň z převodu nemovitosti a FÚ začíná daň vymáhat. Zákon praví, že při každém prodeji nemovitosti platí prodávající 3% z ceny nemovitosti – počítá se to z výše kupní ceny nebo z odhadní ceny, podle toho co je vyšší.

[click to continue...]

V Říši jsem zahlídl hezký start-up, který by se mi líbil i v ČR. Jde o Betreut.de (něm. péče) a podstatou je katalog lidí, co se starají o fakany, staré lidi a zvířata (na západ od ČR je populární služba, kdy vám jednotlivec/firma venčí čokla, sice moc nechápu proč si lidi zvířata pořizují, když na ně nemají čas, ale z byznys pohledu je to zajímavý). Kromě toho jsou tam prezentováni zahradníci a pomocnice do domácnosti / uklízečky. Je tam solidní systém hodnocení / referencí.

Něco takového bych si přál. Protože jsem prase, už několikrát jsem přemýšlel o někom kdo by mi jednou týdně uklidil / umyl nádobí. Ale protože jsem taky línej, tak se mi nechtělo podstupovat shánění ověřené uklízečky – v Praze to není vůbec jednoduché, aby byla spohlehlivá, nekradla a nechtěla 200 vočí na hodinu (nakonec zkouším kombinaci roomby a myčky).

Přiznám se, že jsem nezkoumal přesný business model Betreut.de, ale oproti třeba NejRemeslnici.cz tam vidím výhodu v tom, že poskytovatelé služeb dostanou většinou opakovaný byznys (hlídání dětí, venčení čoklů, úklid, …), takže je tam větší objem peněz za služby a tedy i vyšší provize / feečko.

Zde najdete povídání zakladatele webu/firmy BodyBulding.com o tom, jak začal podnikat a jak se to vyvíjelo. Na jednom komunitním webu dokázal vybudovat firmu, kde pracuje 200 lidí a prodala zboží (výživové doplňky) za 100+ milionů USD.

Ten příběh mě fascinuje, stejně tak jako velikost amerického trhu a marže na výživových doplňcích

Určitě si někteří z vás myslí, že jsem nelida. Není tomu tak a přesvědčím vás o tom

[click to continue...]

Docela mě fascinují marketingové aktivity Red Bullu, jejich posledním husarským kouskem byl závor horských kol ve favele Dona Marta v Rio de Janeiro letos v září. Favela je výraz pro latinskoamerický slum, víc než slum je to zvláštní druh města ve městě ovládaný paralelní vládou (zpravidla drogová mafie). V největší brazilské favele – Rocinhe – dobrovolničil několik měséců břevnovský soused Tigre – na jeho blog jsem už odkazoval.

No a ještě boží video z onoho Red Bull závodu.

Měl jsem na mobilu nepřijatý hovor z neznámého čísla, tak jsem si říkal, že zavolám zpět (zvlášť když mám konečně Skype for iPhone = konec předraženému roamingu). Představil jsem se, pán na druhém konci chvilku přemýšlel, co mi chtěl a nakonec z něj vypadalo, že by chtěl koupit jednu moji pěknou doménu (patří do mých top10) a jestli je na prodej a za kolik.

Řekl jsem mu, že na prodej je a cena je 500 tisíc korun. Nejspíš ho to dostrozčílilo, protože div nezačal řvát, jestli jsem se nezbláznil a jestli si myslím, že mi takové peníze za tu doménu někdy někdo dá. Odvětil jsem, že nepochybně a rozloučili jsme se. Někdy je do děsnej job, to domainerství )

Díval jsem se na Valentýnské blahopřání na Streamu. Po shlédnutí videa mě napadlo, ani nevím proč, mrknout se na českou wikipedii na článek o zpěváku Pavlu Vítkovi Když už jsem tam byl, rozkliknul jsem i článek o Janisu Sidovském. Texty o obou pánech na mě od začátku působily velmi profesionálně, ale neencyklopedicky, spíš propagačně. Příkladem mohou být třeba výrazové prostředky v této větě:

V únoru 2007 zpíval jako host Evy Pilarové v legendární Rainbow Room v Rockefeller Centre v New Yorku na prestižním Beseda Ball pro špičky americko-české komunity.

Vrtalo mi to hlavou. Mohlo to být buď tak, že nějaký wikipedista převzal texty z webů Vítka/Sidovského a nedal si práci s editací. A nebo tak, že jsou texty cíleně napsány a editovány někým blízkým zmíněných pánů. V historii obou článků se často vyskutuje uživatel Janis131, takže podezření mělo opodstatnění.

V zásadě nejde o nic jiného než zajímavost, pikošku – překvapilo mě, že si lidé z českého showbusinessu upravují/tvoří hesla sami sobě. Známá věc – Wikipedie je cenný zdroj trafficu, když se chytře spamuje přidávají komerční odkazy, přínáší wiki mraky trafficu, ale i konverzí (platí pro int, ale i cz prostředí). To ale není nic nového. Nový je fakt, že i negeekové začínájí vnímat zásah Wikipedie v rámci mediálního mixu a snaží je se to využívat ke svému prospěchu. Mimochodem, znáte někdo statistiky návštěvnosti české Wikipedie? Je to někde k dispozici?

Z aktuálního Týdne:

České obchodní hyperdomy už mají své fanouškovské webové stránky. Stvořili je třeťáci z Gymnázia Nad Alejí v Praze 6 a jejich návštěvnost (někdy i přes tisíc lidí denně) ve spojení s reklamními bannery jim zaručuje přivýdělek – zhruba osm tisíc korun měsíčně. „Neříkám, že bych v nákupních centrech chtěl trávit celé dny, ale na vybírání a nakupování je to fakt hodně dobrý,“ říká osmnáctiletý Ondřej Kolafa. Zdá se, že jeho generace netrpí vůči gigantickým „obchoďákům“ žádnými předsudky.
„Nad prvním patrem se nachází vysoká půlkruhová střecha z průsvitného polykarbonátu, takže celá vnitřní dvorana je krásně prosvícena. To dává člověku pocit, že není někde zavřený, a je mu zde příjemně, jako někde v parku.“ I taková slova chvály najdete na adrese www. erupce.cz/obchodni-centra.

Osmičku měsíčně, to člověk na ulici nenajde. Zvlášť ne během střední školy

Za tip na článek děkuju Radkovi.

Mám rád Levné knihy. Už sice nejsou co bývaly (kuchařky Petra Novotného převažují nad tituly mého zájmu), ale i tak z nich mám plno zajímavých knih. Třeba Made in Japan, kniha od zakladatele Sony Akio Mority. Česky, za 9,- Kč. Jednak je to zajimavý vhled do vzniku a vývoje nadnárodní korporace a jednak do japonské kultury. Jednou z nejzajímavějších pasáží je popis uvedení Walkmanu na trh. Paralela k Apple a iPodu se přímo nabízí. Sežeňte si a přečtěte, určitě to stojí za to.

O Levných knihách ale píšu z jiného důvodu. LK začaly vydávat asi před dvěma lety DVD s klasickými nekomerčními filmy od filmařských ikon jako Fellini, Bergman, Truffaut, Bertolucci nebo Wenders. A k tomu pár komerčních komedií s Budem Spencerem z 80. let. Vše za 99 Kč, tedy cenu velmi nízkou. Jedná se o poměrně specifickou niku, kterou LK objevily, jenže vyznavači oné niky si zakoupili údajně kolem 1 milionu DVD (kdopak v ČR prodal během dvou let milion legálnich dívídíček?). Doposud vyšlo asi 200 titilů, produkce jednoho titulu (nákup práv, remastering, authoring, kopie) vyjde na cca 200-300 tisíc korun, takže hrubý zisk by mohl být na 30 milionech korun. Zcela jistě má na tomto úspěchu zásluhu poměrně rozsáhlá síť kamenných prodejen Levných knih, ale i tak mi přijde ten nápad dost inspirativní i pro nás hochy (a dívky) podnikající na internetu.

V HN vyšel před týdnem rozhovor s majitelem firmy Janem Maivaldem, kde se dočtete další hodně zajímavé detaily.