Připravuji projekt týkající se online podnikání a vydělávání na internetu. Zamýšlel jsem se přitom, jaké jsou předpoklady proto, aby se člověk mohl stát úspěšným dělníkem internetu. Jedním z nich je podle mého názoru solidní znalost angličtiny na úrovni komfortního užívání. Chtěl jsem o tom napsat pár odstavců, nakonec jsem to psal celou noc a je toho skoro 20 tisíc znaků. Doufám, že alespoň někoho text inspiruje.
Komfortním užíváním angličtiny myslím situaci, kdy používáte angličtinu na takové úrovni, že vás to neobtěžuje. Nevím, jestli ten pocit znáte, ale tak před čtyřmi pěti lety mě otravovalo číst delší anglické texty. Musel jsem u toho moc přemýšlet a soustředil jsem se víc na angličtinu než na samotné sdělení. Stejně tak je to u sledování filmů, kde ale záleží na tom, jakou angličtinu máte naposlouchanou. Já mám trochu problém s britskými filmy a seriály. Finální metou je pak suverenita při mluveném projevu “ tj. schopnost konverzovat bez větších obtíží a hlavně stresů, jestli to zvládnu a jestli se neztrapním. Mluvím pořád jako massabob, rodilému mluvčímu je tak po třech sekundách mého projevu jasné, že pochazím „from somewhere near Russia“, ale přečtu si a zařídím vše co potřebuju a navíc komfortně. A o to jde, neïŠ
A k čemu že dělník internetu potřebuje angličtinu? Téměř ke všemu “ většina zásadních informací z oboru je v angličtině “ ať už jde o blogy, diskusní fóra, knihy nebo konference. Anglicky mluví všechny autority v oboru, stejně tak jako obchodní partneři v oboru. To nejzásadnější většinou někdo převypráví do češtiny, býva to ale zatíženo informačním šumem, takže se může změnit vyznění původní informace nebo myšlenky podle smýšlení převyprávěče. I přesto ale neexistuje na českém internetu v podstatě žádný solidní informační zdroj o vydělávání na internetu (snaží se o třeba Webtrh a pár blogů včetně toho mého, ale jde zatím jen o útržkovité informace). Nehledě na fakt, že podnikat na anglickém internetu je úplně jiná liga, protože potenciální trh není desetimilionový, ale asi půlmiliardový.
Měl jsem a stále mám problém “ jsem děsně líný a nedisciplinovaný (tím se nechlubím, jen konstatuju, je to smutné a nejde s tím nic dělat), ale zároveň jsem před lety tak nějak tušil, že se tu angličtinu naučit musím. Věděl jsem, že nedokážu sedět u učebnice a pravidelně se učit slovíčka, gramatiku a všechny ty věci okolo (i když ze začátku to v podstatě jinak nejde). Studium jazyka patří mezi vopruzy jako třeba hubnutí, které jsou dost náročné právě na disciplínu a pravidelnost, proto chodí po světě plno obézních lidí, kteří se nedomluví jinak než svoji mateřštinou.
Připravil jsem několik tipů, jak se angličtinu efektivně a zároveň zábavně naučit; třeba to někomu z vás pomůže nebo alespoň inspiruje.
Jazykový základ
Vycházím z předpokladu, že do vás někde nalili základy “ buď na základce nebo na střední škole nebo v nějakých kurzech. Z mých zkušeností jsou hromadné jazykové kurzy s periodicitou jednou až dvakrát týdně buď k ničemu nebo skoro úplně k ničemu. Výjimku tvoří kurzy pořádané národními jazykovými instituty v Praze. V případě angličtiny jde o kurzy British Council, v případě němčiny Goethe Institut, v případě francouzštiny Francouzský institut a v případě španělštiny Instituto Cervantes. Kurzy těchto institutů jsou velmi efektivní, učí je rodilí mluvčí, jede se velmi rychle, zároveň jsou náročné na přípravu. Nevýhodou je, že si člověk může připadat jako blbec, protože lektoři často vůbec neumí český a od první lekce komunikují v daném jazyce.
Dobrou alternativou pro studium jazyka v ČR jsou individuální (one to one) kurzy, jejich nevýhodou je cena, nevím kolik stojí v Praze (asi několik stokorun za hodinu), ja platil před 8-10 lety v Teplákově za angličtinu a němčinu kolem 100czk/hodina.
Nadstavba
Pokud jstě někde kolem na úrovni A2 “ B1, nabízí se plno možností, jak jazykové možnosti zábavně vylepšit. Mimochodem, svůj jazykový level zjistíte zdarma a velmi přesně programem Dialang, počítejte, že testování vám zabere 2-3 hodiny.
Pro studenty
Pokud studujete vysokou školu, existuje několik možností, jak jazykové znalosti vylepšit a v podstatě zadarmo nebo velmi levně.
Tutoři a tutorky
Existuje několik možností, jak pomáhat zahraničním studentům studujícím v ČR, jednak je tam jazykový benefit a jednak lze vydělat nějaké kapesné, případně získat ubytování na nadstandardní koleji zdarma. Třeba americké univerzity v Praze (NYU nebo UNYP) shánějí české tutory, kteří by se starali o zahraniční studenty v Praze. V zásadě jde o pomoc s orientací (kde co jak), případně výpomoc ve školní knihovně. Kdysi jsem dostal nabídku na takovou práci při škole, kromě ubytování zdarma na luxusní koleji nabízeli take finanční refundaci kolem 5000 czk měsíčně. Bezplatně, ale s určitými výhodami lze dělat tutory na Univezitě Karlově v rámci fakult, podrobnosti získáte na oddělení zahraničních styků. Další možností je požádat ubytovací kancelář univerzity o bydlení s nějakým zahraničním studentem, ale to je dvousečné, protože někdy bývá střet kultur jiný než může být vaše představa. Já jsem během studia dělal správce sítě na koleji UK pro cizince, takže znám plno britských mediků arabského původu a to se může hodit ïŠ) Bylo to fajn, denně jsem musel komunikovat anglicky a byla za to i pár tisíc korun měsíčně a ještě jsem bydlel za pár korun 5 minut od pražského hradu.
Moje finská tutorka Anna-Stina
Stipendia a Erasmus Socrates
Pokud jste ve druhém a vyšším ročníku VŠ, máte možnost využít celou řadu stipendií pro studium v zahraničí. Nejběžnější je program Erasmus / Socrates, který má několik výhod. Jednak je celkem snadné se na program dostat (pokud tedy nestudujete VŠE, Právnickou fakultu nebo FSV IES nebo FSV IMS, že jo Jilme 😉 a ministerstvo školství resp. univerzita refunduje rozdíl životních nákladů v ČR a zemi kde budete studovat, takže při troše skromnosti (pokud nejste velcí jedlící) vyjde celá ta piškuntálie zdarma. Základní pravidla pro vybrání do programu “ nehlásit se do Velké Británie, kam chce každý, ale volit Něměcko, Rakousko, Francii, Benelux nebo Skandinávii “ zvlášť Švédsko/Finskou jsou žhavé tipy; v Řecku, Španělsku nebo Portugalsku si užijete prima prázdniny za peníze daňových poplatnílů, ale studium a jazyky jsou o ničem, nehledě na ten jižanský bordel. Druhým pravidlem je napsat do projektu, že budete v cizině dělat SMYSLUPLNOU bakalářku nebo diplomku ideálně vztahující se k dané zemi. Kecy o družbách, poznávání nové země a cestování nikoho ve škole nezajímají. Pokud vás zajímá, jak takový Erasmus program vypadá, mrkněte na film Auberge espagnole, L‘ (česky se to jmenuje tuším Erasmus a já)
Intelektuálně náročné studium ve Finsku
Kromě programu Eramus/Socrates má každá univerzita bilaterální dohody a různá stipendia na univerzitách po celém světě. Zvláště na venkovských univerzitách (íšstí, Liberec, Pardubice, etc.) se tyto stipendijní programy setkávají s nezájmem, protože venkovským buránkům se nechce za humna…
Robitschek scholarship
Specialitkou, o které se moc neví, je stipendijní program Paula Robitschka, židovského čechoameričana, který založil před několika lety stipendijní fond, který platí každý rok několik českým studentům dva semestry na University of Nebraska v Lincolnu. Stipendium zahrnuje úplně vše včetně letenky, pojištění, ubytování a jídla (a to se jen tak nevidí). Stačí když si vezmete jen svůj kartáček a čisté spoďáry. Pan Fandor se o stipendium dvakrát ucházel, leč neúspěšně. Veškeré informace o stipendiu najdete na uvedeném webu, deadline pro podání přihlášek je většinou 1. března.
Angličtina o prázdninách
Anglicky je možné se učit i o prázdninách. Možností je několik, nejlepší volbou je podle mého názoru práce v americkém letním táboře. V ČR to zajišťuje několik agentur včetne Student Agency nebo GTS INT, já (a nejen já) ale doporučuju agenturu CCUSA, jsou to prima chlapíci. Funguje to tak, že zaplatíte cca 12 tisíc korun (plus dvojku za J1 vízum americké ambasádě “ vaše malá podpora války v Iráku), oni vám seženou práci, zaplatí zpáteční letenku do New Yorku plus cestu do kempu kempy bývají obvykle na východním pobřeží, ale mohou být třeba i v Kalifornii) a pojištění, kemp vám hradí ubytování, stravu a někdy praní prádla. Vše je to perfektně zařízené a zorganizované, stačí si jen sbalit baťůžek a trefit na ruzyňské letiště. Kemp trvá obvykle 8-10 týdnů, na konci dostanete kapesné ve výši kolem 1000 USD. Což není žádná bomba, ale nefinanční přínosy jsou penězi nevyčíslitelné. A za těch 1000 USD se dá měsíc vesele cestovat po Americe nebo si koupit nějaký ten gadget, třeba iPod. Při výběru práce trvejte na tom, abyste mohli dělat s dětma, pozici se říká camp counselor (něco jako táborový vedoucí), odmítejte pomocné práce (support staff), to je k ničemu, protože skončíte v kuchyni s Poláky a Rusy a anglicky se moc nenaučíte. Naopak jako vedoucí budete celé dny s americkými dětmi (které jsou zpravidla uplně stejné jako české děti, nedejte na předsudky) a ty vám angličtinu velmi rychle vycepují tak, že se vám o tom ani nezdálo. Je to nejlepší a nejlevnější jazykovka, co znám, byť je to děsněj záhul, kdy si většina lidí sáhne na fyzické i psychické dno. České agentury nabízejí také programy Work&Travel, ale to nebrat, skončíte někdě v zábavní parku a budete prodávat zmrzlinu, to o angličtině také moc není.
Moji svěřenci v kempu Frenchwoods (upstate New York) v jídelně
Volunteering
Další možností jsou dobrovolnické aktivity, nezkoušel jsem osobně, ale kamarádi mi o tom nadšeně referovali. Jedná se o dobrovolnické akce mladých lidí z celého světa, většinou po Evropě, trvá to obvykle týden až měsíc a spravují se třeba cesty, staví se ekocentra nebo se někdě neco opravuje. Zaplatíte poplatek kolem dvou tisíc, dopravu na místo a na místě máte zpravidla bydlení a stravu zdarma. Tak 6 hodin denně se pracuje a pak je kulturně-zábavní program. V ČR vám takový dobrovolnický pobyt dokáže zařídit treba agentura INEX/SDA. Krátkodobé projekty probíhají v letních měsících, dlouhodobě (několikaměsíční po celý rok).
Další možností, o které vím, kterou jsem nezkoušel (ale zkusit chci) a která je dobrodružnější, je práce v Kibbutzu. Kibbutz je označení výrobního nebo zemědělského družstva v Izraeli, které funguje tak trochu na socialisticko-utopistických principech (především ve sdílení a rovnoměrné distribuci hmotných statků). Pracuje se za ubytování, stravu, případně symbolické kapesné, v Kibbutzu bývá možnost sportovního vyžití, pořádají výlety. Problémem může být nestabilní bezpečnostní situace v Izraeli. Více informací naleznete v mých ryze delikátních záložkách.
Internship
Během studia i po studiu je možné vyjet do ciziny na internship, což je označení pro neplacenou nebo placenou praxi. Studenti VŠE nebo některých technických škol mohou využít program AISEC, což jsou stáže v zahraničí ve renomovaných (Deloitte&Touche, PwC), ale i méně renomovaných firmách. Není triviální se do programu dostat (zvlášť na marketingové pozice), v IT je to prý snaží.
Pro absolventy existují internship programy v USA, buď si můžete sehnat práci sami a agenturu vyřídí jen víza nebo vám práci seženou. Internship můžře trvat až 18 měsíců a prý z něj lze celkem snadno přejít na pracovní povolení => zelenou kartu => občanství (celé to ale trvá třeba 7-10 let). Více informací je na webu Student Agency nebo GTS INT.
Najdi si svého expata
V Praze žije prý 40 tisíc lidí, jejichž rodnou řečí je angličtina. Plno z nich se izoluje v expatské komunitě, řada z nich ale i touží navázat kontakt s Čechy (nejen sexuální). Mám mezi expaty několik kamarádů, poměrně pravidelně chodíme na pivo, jednak je to fajn kvůli jazyku a jednak je to zajímavá zkušenost bavit s někým, kdo na nás a naši zemi kouká jinak, očima cizince. Expati se slejzaj ma serverech expats.cz nebo prague.tv. Na živo je možné potkat expaty U Malého Glenna nebo v Jámě, kde mají nejlepší burgery v Praze a wifi zdarma.
Můj expat Fred
Ubytuj svého cizince
Pokud jste mladí a/nebo bez předsudků a máte vlastní byt nebo alespoň volný gauč, můžete se zapojit do komunitních projektů jako jsou Hospitality club nebo Couchsurfing. Principem je nabídka ubytování a/nebo průvodcování po městě, kde žijete, pro cizince, především mladé baťůžkáře s omezeným rozpočtem. Znám několik lidí, kteří jsou do programu zapojeni a nemohou si to vynachválit. Nikdo se nesetkal s jevy, které každého napadnou “ bezpečnost, okrádení a podobně. Benefity jsou zřejmé “ intercultural experience, poznáváním nových lidí a trénování jazyka.
Jazykový kurz v cizině
Tohle je pro lidi, co mají čas a peníze. Určitě se to vyplatí. Má to ale několik háčků “ je to časově náročné (nemá smysl vyrážet na kratší dobu než 1 měsíc), stoji to plno peněz (počítejte 50 tisíc na měsíc sakumprdum v Evropě, USA/Austrálie/Nový Zéland vyjde dráž o cenu letenky). Existují dvě možnosti, jak si jazykový kurz zařídit “ buď koupit u agentur jako Student Agency, GTS INT nebo Intact; tuto variantu nedoporučuju “ zvláště první dvě agentury jsou v ČR velmi silné a hravě dokáží naplnit zahraniční jazykovky jen studenty z ČR/SR. Potom se vám stane, že přijedete do jazykovky třeba v Dublinu nebo Brightonu a 70 procent studentů budou tvořit právě Češi a Slováci. A to snižuje efekt, protože budete chtě nechtě mluvit česky. Ideální je najít si takovou školu, kde je šance, že žádní Češi a Slováci nebudou, což výrazně zvýši efekt učení jazyka. S internetem to jde celkem snadno, předloni jsem zařizoval bratrovi sprachkurs v Drážďanech v Goethe Institutu, bylo to sice dražší než od českých agentur, ale nebyl tam z východní Evropy nikdo a když jsem po třech týdnech za bratrem přijel, pletl si spojku „a“ a „und“ “ protože 3 týdny nepromluvil česky. Na jazykových kurzech můžete být ubytování v rodinnách nebo ve studentských bytech s dalšími studenty. Před lety jsem byl v Dublinu, bydlel jsem v rodině, měl jsem štěstí, protože rodina byla skvěla. Hostitelské rodiny bývají ale dost často (a)sociální, takže je to sázka do loterie. Jazykový kurz v cizině je velmi drahý, ale za měsíc se tam můžete naučit tolik co za několik let v Čechách, nehledě na fakt, že získáte určitou jistotu při mluvení. A v Anglii nebo Irsko je možnost legálně pracovat (i když to není vůbec jednoduché, neboť pracovní trh s nekvalifikovanou evropskou pracovní sílou je poměrně saturovaný). Takže pokud můžete, uvažujete o tom, tak neváhejte a vyražte.
Z jazykového kurzu v Dublinu (tohle je Glendalough)
Eurovíkend nejen v Londýně
Pokud nemáte čas, ale máte peníze, jsou fajn eurovíkendy v Londýně (nebo Manchesteru, Dublinu, Belfastu, …). I několik málo dní v anglicky mluvícím prostředí pomáhá (když se snažíte resp. chcete), v Londýně máte angličtinu doslova všude kolem sebe včetně metra plného vyvedených reklam se současnou hovorovou angličtinou nebo i slangem. Kromě toho můžete jít zdarma do jednoho z mnoha londýnských muzeií “ pokud máte rádi umění, určitě nevynechejte Tate Modern na břehu Temže; v létě se konají v londýnských parcích divadelní představení zdarma. A když nebude žádné divadlo, můžete si koupit Times, Guardian nebo nějaký tabloid s prsatou holkou na zadní straně a nebo nějaký časák a číst si v (Hyde)parku na lehátku. Zajďete si určitě do knihkupectví, mívaj tam i plno knížek o internetovém marketingu, můžete si sednout ke stolu nebo do křesla a začíst se, nikdo vás nebude prudit, loni jsem si koupil v Birminghamu, shodou okolností v obchoďáku navrženém česko-britským architektem, povedenou knížku Google Advertising Tools od O’Reilly právě na základě listování v knihkupectví (název knížky je dost zavádějící, ve skutečnosti je to o možnostech vydělávání na Internetu).
Z Londýna je možné vyjet vlakem nebo autobusem do Brightonu, přímořského ospalého letoviska 2 hodinky od Londýna. Nebo přiletět do Londýna v pátek, půjčit se v půjčovně Enterprise auto na víkend s 50 procentní slevou a vzít to do přes Salisbury, Stonehenge někam na jih, třeba do Southamptonu nebo Bournemouth a zpět. Vyzkoušejte, Londýn prostě stojí za to.
Filmy, knihy, BBC a SlovoDne
Tohle je taková klasika, kterou radí každá druhá učitelka angličtiny, ale pro úplnost to uvedu také. Širokou nabídku pro zájemce o studium anglčtiny má BBC. A to jak česká redakce, tak i ta mezinárodní. I když je to pěkně zpracované, přibližuje se to už té nudné učebnici (a audio nahrávky jsou v real audio, takže to nelze nacpat do iPodu bez konvertování).
Zábavnější je poslouchat BBC Radio 1, třeba ranní The Chris Moyles Show, což je formát vzdáleně podobný Marešovi&Hezuckému na E2 s tím rozdílem, že Marešovi tam ráno nechodí hosté jako Madonna. Vtipná je taky víkendová show Sary Cox. BBC Radio můžete v ČR poslouchat buď jako realaudio stream, nebo stahovat podcasty anebo rippovat do mp3 pomocí BBC Radio Ripper a následně poslouchat třeba v iPodu. Co vás možná překvapí, pokud BBC Radio 1 neznáte, je velmi progresivní playlist v porovnáné třeba s ČRo 1 – Radiožurnál. Upozorňuju, že začátečníky bude BBC R1 nejspíš frustrovat, protože nebudou asi rozumět, tak je lepší to ani nezkoušet.
Kromě BBC je možné poslouchat i jiné podcasty, v iTunes krámě je jich plno zdarma. Oborové podcasty včetně pořadu Net Income mého hrdiny Shoemoneyho lze stáhnout z webu Webmaster Radio.
Kromě podcastů existují audioknihy “ tj. více či méně dramatické zpracování knížek. Nepřišel jsem tomu moc nachuť kromě mých nejoblibenějších českých knížek inscenovaných v ČRo (třeba Škovereckého Zbabělci). Audioknihy v angličtině si můžete koupit na Audible nebo sehnat na P2P.
Dobrou volbou jsou i tradiční tištěné knihy. Anglicky psané knihy o internetovém marketingu resp. SEO / SEM bývají psané jednoduchou a srozumitelnou angličtinou, mám rozpracováno recenze asi na 10 titulů, které stojí za přečtení, tak vydržte. U každého knižního tipu bude naví překvapení! Pro začatečníky jsou vhodné dětské knížky, mám tu PiPi Dlouhou punčochu v angličtině, kdyby měl někdo zájemïŠ
Vtipný anglický občasník o záludnostech češtiny píše Fred na Slovu Dne.
No, radit vám, abyste koukali na anglické filmy, v původním znění nebo s anglickými titulky nebudu, protože to už stejně děláte, neïŠ
Tip pro obyvatele Prahy 6
Můžu se utlouct po indickém resp. pakistánském jídle. Na Břevnově v Praze 6 funguje skvělá indická restaurace (Yuhů, stav se někdy, zvu tě), která nabízí takeaway a delivery. Většinou když tam volám, tak na mě mluví anglicky. Takže si procvičím angličtinu vhodnou pro komunikaci s indickými linkbuildery a ještě si při tom objednám žvanec. Za hodinku pak přijde mladý Ind, zazvoní, řekně I am delivery man and here is your food, ja mu řeknu Thanks, man a je to. Tohle procvičování angličtiny patří mezi můj nejoblíběnější způsob, takže intenzivně procvičuju několikrát týdně 🙂
Tipy Johna Vanhary
V rámci názorové rozmanitosti jsem poprosil amerického pana velkopodnikatele s čínskými koly, aby napsal pár odstavců o tom, jak válčil s angličtinou on, zde to je (automaticky ohákováno).
John Vanhara: Já jsem se anglicky naučil především že čtení knížek, psaní emailu a
dívání se na filmy v angličtině s anglickými titulky. Mluvit a rozumět
konverzaci je nejtěžší. Ani jedno se nedá dělat bez slovní zásoby. A
vybudovat slovní zásobu je nejlepší čtením. Když si vezměte
jednoduchou knížku, tak se můžete kdykoliv zastavit, otevřít slovník,
najít slovíčka a přemýšlet nad významem. Když to bude knížka co vás
bude bavit tak to není ani moc bolestivé učení. První kniha půjde
pomalu, další se bude číst už snadněji a pak budete číst v angličtině
stejně jednoduše jako v češtině.Využijte každou příležitost, kterou máte ke komunikaci v angličtině.
Každodenní život je škola zadarmo. Je to taky nejlepší škola. Když
jsem třeba moc dobře anglicky neuměl a jezdil jsem do USA na dovolené,
tak jsem využíval každou příležitost k tomu abych si angličtinu
procvičil. Obzvláště když vám někdo chce něco prodat tak na vás mají
velkou trpělivost i když vám angličtina moc nejde. Já jsem takto třeba
přijel na letiště, otevřel zlaté stránky (Yellow pages) a volal
půjčovnám automobilů ať mi řeknou jaké mají ceny. S některými jsem se
nedokázal domluvit vůbec, s některými ano… ale byla to taková lekce
konverzace angličtiny zadarmo:-) Tohle bylo v době před Internetem,
takže mi nezbyla ani jiná možnost než to obvolat telefonem, ale byla
to dobrá možnost jak mluvit anglicky.
Další tipy na výuku angličtiny potažmo cizích jazyků zdarma najdete na Skrblíkovi.
Venkovská univerzita? Zase jeden Pražák, kterej si myslí, že za Prahou končí svět.
bravo, jen by sis měl opravit překlepy 😉 nicméně se mi to zdá téměř vyčerpávající: za sebe mohu říct, že jsem kombinoval kde co – po slušném základu ze střední školy (malá státnice ještě před maturitou, a to docela bez stresu – btw. od té doby šla gramatika spíš dolů) jsem dělal tutora, ubytovával cizince (CouchSurfing je aktuálně funkčnější než technickými problémy trpící Hospitality Club – a taky můžete cestovat vy někam, nejen ubytovávat, a tím se taky trénuje 😉
taky jsem pracoval na baru v severní anglii, což je na pochycení huhňavých dialektů zásadní (yorkshire rulz! pravda, s takovýma lidma se v internetovém marketingu asi nepotkáte, protože to byli buranštější burani než u nás, ale aspoň vás už hned tak něco nerozhodí).
ale ve tvém přehledu chybí jedna věc, která pro mě byla zásadní hned na začátku: počítačové hry. když mi bylo tak 15, hrál jsem RPG a strategie – a třeba v civilizaci byla ke každé stavbě, vědomosti, divu světa nebo vynálezu celá stránku „encyklopedie“. a adventury jako monkey island, simon the sorcerer nebo gabriel knight – to byla velká škola (dělají se dnes ještě takové hry?).
no a pak mi výrazně pomohlo psát si deník v angličtině, a vůbec pravidelně (se pokoušet) publikovat anglicky na téma, které mě zajímalo. i kdyby to mělo být úplně cokoliv: najděte si třeba něco českého, co vás zajímá, a není o tom nic na anglické wikipedii. uděláte něco smysluplného a ještě vám to při troše štěstí někdo opraví 🙂
Výborný článek a hlavně mě těší, že i jiní na to mají stejný názor a hlavně stejné zkušenosti jako já. Jako bych ty první odstavce psal já :-))
Díky Fandore, za tipy na učení angliny. Poslední dobou jsem neskutečně flustrován jak můj podnikatelský rozlet brzdí neschopnost komunikativní angličtiny. Asi tedy místo jazykovek zkusím vyfrčet za hranice.
Kdepak, ja jsem taky buranek z venkova, nicmene to neznamena, ze bych si nemohl delat legraci z provincnich zapecniku 🙂
Jsem rad, ze se ti to libilo. Znam dost lidi, kteri maji podobny problem jako ty – tj. vedi jak podnikat na internetu, ale brzdi je jazyk, i to byla jedna z motivaci ke psani. Nastesti to lze resit, i v pokrocilem veku 🙂
Veľmi užitočný a dobre napísaný článok. Tá prebdená noc stála za to 😉
Začal som tu písať komentár s mojím skúsenosťami s angličtinou, ale začal byť príliš dlhý a spravil som z neho samostatný článok na mojom blogu. Dúfam, že nebude vadiť ak tu na neho odkážem. Ako som sa učil angličtinu.
Penize z Erasmus stipendia vam typicky stacit nebudou. Pokud ale nemate dost penez, muzete to resit nejakou zajimavou brigadou (v mnoha zemich uz neni potreba zadne specialni povoleni). Pokud se vam tam podari hodne mluvit anglicky a pozice bude ve vasem oboru, zabijete tri mouchy jednou ranou.
No protože studuju finštinu, tak ještě než jsem si stačil přečíst titulek: „Moje finská tutorka Anna-Stina“ jsem podle fotky věděl, že je to Finka :)).
BBC Radio 1 je opravdu dobré (a příště prosím nesrovnávat s katastrofou jako je E2 🙂 )
Emailama v angličtině se lze taky docela naučit (nejlepší je to při technical support), ale v reálné konverzaci stejně budete mít sevřenou
prdelzadek. Nejlepší a zároveň podle mě nejméně bolestivá (pro líné) metoda je použití živého Angličana/Američana, kterého si najdete v Čechách (pobíhá jich tady docela dost – využijte zdroje, které fandor naťuk).Já začal s angličtinou na ZŠ, ale všichni asi tušíte, jakou to mohlo mít úroveň. Protože naši nechtěli, abych v tom prospíval stejně jako v NJ, tak mi zaplatili intenzivní kurz a ten mi dost pomohl.
Šlo o týdenní kurz „pro chronické začátečníky“ od Nepustilovy jazykové školy, který byl založený na tom, že za ten týden do člověka nadrillují jakýsi gramatický základ tak, aby člověk nepřemýšlel, v jakém je to čase, ale co to znamená. Z toho jsem pak vycházel přes celou ZŠ i SŠ, protože tam se učitelé v gramatice beztak nikdy nedostali nikam dál. Akorát mi scházela slovní zásoba, protože jsem byl líný číst.
Tehdy jsem si potřebu AJ tak docela neuvědomoval, takže jsem ty znalosti nijak cíleně neprohluboval, nanejvýš čistě z potřeby – když jsem si na internetu chtěl něco přečíst. Což bylo ale čím dál častěji (holt mě bavilo programování), takže nějaká ta slovní zásoba se dostavila sama a největším problémem se stalo porozumění mluvené řeči, té v manuálech moc není.
Teďka to už rozvíjím tak nějak cíleně přes ty filmy. Shlídl jsem třeba pár sérií seriálu The Shield, ve kterém lze pochytit i nějaký ten slang (všichni tam mluví jak dlaždiči). Pomalu už zkouším i tituly bez titulků, to už je ale těžší – sice porozumím ději, ale že bych slovo od slova rozuměl, co tam povídají, to zase většinou ne.
Bohužel (nebo bohudík?) nejsem student, takže pro mě spousta možností padá, ale i tak díky za článek, nakopl mě k přemýšlení nad dalšími sebevzdělávacími možnostmi.
Velmi podařený článek. Ještě víc bych zdůraznil, co jsi napsal v prvním odstavci (a už jsme se o tom bavili dřív) : Angličtina je základní předpoklad pro podnikání na internetu. Zásadní informace se ve většině případů objevují nejdřív v angličtině, reklamní systémy mají rozhraní v angličtině, na mezinárodních fórech a konferencích se mluví anglicky, anglicky se jedná v e-mailu i po telefonu. I když chcete podnikat na lokálních trzích v místních jazycích (což je často dobrá strategie), angličtina je nutná, abyste drželi krok s vývojem.
Důležitost angličtiny nelze skutečně dostatečně zdůraznit.
Na druhou stranu pro většinu Fandorových čtenářů je to dost možná nošení sov do Athén. 🙂
A díky za zmínku o Webtrhu. Vy z Fandorových čtenářů, kdo tam ještě nejste, jste srdečně zváni. Potkáte tam vedle Fandora i další lidi věnující se online podnikání.
Honzo, zalezi asi jak kde a jake jsou ceny nakladu. Dostaval jsem ve Finsku 2000 EUR na 5 mesicu (400 mesicne), ubytovani stalo 170E (vcetne internetu), jidlo v super menze 2,65E. Sportovni vyziti jako bezky, squash, posilovna bylo zdarma. No, i tak jsem utratil asi o 2000 EUR navic, ale to je proto, ze rad a hodne jim. Kamaradkam, co tam se mnou studovaly, ty penize stacily – protoze malo jedly a byly sporive. Dokonce za to zvladly i nejake vylety a cestovani.
Faktem je, ze v UK muzou byt naklady vyssi. Ale vzdy se to da nejak popytlikovat …
🙂
Finky jsou moc hezke, uz i proto je Finsko dobrou volbou pri vyberu zeme 🙂
Llooku, diky za prispvek.
To ze nejsi student neni zase takova nevyhoda. Doporucil bych ti bud mesic jazykovky, pokud se urves z prace nebo jeste lepe jet do americkeho kempu – pozice camp counselor neni limitovana jen na studenty, jedinym omezenim je vek tusim 30 let a bezuhonost (nesmis mit zaznam v trestnim rejstriku). Je ale otazka, jestli si dokazes v prace vyjednat 8-9 týdenní volno a jestli si ochotný to ve svém věku (nevím, kolik ti je) podstoupit. Osobne dost uvazuju, ze bych se tam jeste nektere leto vratil, protoze ta zkusenost je vazne ojedinela, na druhou stranu je zahul a uz jsem dost zlenivel 🙂
Ja dostal v Amsterdamu take 2000 eur. Za ubytovani jsem na zacatku zaplatil 5,5 mesicu * 225 + 100 (za nádobí) + 450 (zaloha) = 1790, tj. v podstate vsechno.
Pravda zalohu mi pak vratili, tak by se s tim mozna dalo nejak prezit (slo to platit i mesic po mesici). Ale nemyslim si, ze by to byla velka zabava.
Nakonec dobre anglicky mluvici spolustudenti (cest Polaku m apod., ale typicky jsou prave z Holandska a Skandinavie, pokud ne rovnou rodili mluvci) s vami na pokoji sedet a setrit nebudou.
Jen moje zkusenost, nekdo muze mit jinou.
Výborný článek, díky. Couchsurfing vypadá zajímavě. Něco takového jsem dlouho hledal a kupodivu nenašel.
Před lety jsem zkoušel http://www.mylanguageexchange.com. Tehdy to stálo asi 50 USD na půl roku, teď je to, koukám, zadarmo. Moc se mi to sice neosvědčilo, protože jsem nepadl na nikoho, s kým bych si měl dlouhodobě o čem psát, nota bene když zájemci o češtinu tam tehdy byli jen úplní začátečníci. Třeba se to teď ale někomu bude hodit.
Fakt super článek. Já bych jen dodal, že je možné odjet někam pracovat i na celý rok a i si zkusit najít nějaké místo v oboru. To umožní člověku opravdu žít v cizí zemi (ne tam jen být na chvilku na studium nebo brigádu se spoustou mezinárodních studentů/brigádníků) a odnést si i patřičný nadhled, který mi přijde jako skoro stejné pozitivum jako ta angličtina.
A co se týče kibbutzu, byl tam rodilý mluvčí z mojí hodiny konverzace a prý je to tam docela dril, takže doporučuju pečlivě zvážit 🙂
Díky za komentář, Martine. Ta možnost odjet na delší dobu je určitě nejlepší, ale většina zaměstnaných lidí a studentů si ji nemůže dovolit (z časových a i finančních důvodů), proto jsem záměrně uváděl krátkodobé pobyty.
Ano, to jsou. Mají opravdu něco do sebe. Ale kromě mě (sebe nepočítám) jsi první, od koho to slyším říkat. Ostatní říkají pravý opak. No asi měli nějaký jiný Finky.. 😀
Báječný článek. Čtu tvůj blog pravidelně, ale až tenhle hutný seznam informací mě donutil napsat něco do komentářů.
Jsem spíše takový mírně pokročilý angličtinář, nebo spíše velmi pokročilý začátečník – proto musím ještě hodně studovat. A libí se mi, že doporučuješ právě ty zahraniční studijní pobyty (tedy kromě spousty jiných možností 🙂 ). Ke konci prázdnin jeden taky absolvuji, proto mě většinou zajimají názory těch co už nějakou zkušenost mají.
Většina mých vrstevníků mi spíše sdělila, že oni by s penězi naložili lépe, než je „vyhodit“ za studijní pobyt.. samozřejmně s nimi nesouhlasím, já je investuji. Do sebe 🙂
Par mych postrehu aneb jak jsem se ja naucil anglicky (near-to-fluent level):
-uplne zaklady skola
-co na me perfektne fungovalo, ze jsme si s kolegou objednali do prace expata, vubec neumel cesky (vyhoda), proste jsme jenom kecali, kecali, kecali az clovek zjistil, ze nad gramatikou nemusi nejak moc premyslet, ze uz je to tam samo. Je dulezite, aby expat byl upovidany a meli jste temata ktera Vas zajimaji oba. Kdyz si spocitate, kolik hodin skutecne mluvite kdyz jste v cizine, myslim ze ROI u expata je mnohem vyssi (v Praze neni problem cca 400 Kc/hod). Osvedcilo se mi, byt na expata ve dvou – kyz jsem byl obcas sam, byla to fuska a konverzace vazla.
-DVD s filmama – taky vyborny zpusob, zkusit bez titulku, pak z anglickyma, pokud to nejde tak ceskyma. Ono slovicko ktere se naucite z filmu si pamatujete mnohem lepe nez z nejake bezduche ucebnice
-kvalitni jazykovy SW – vzhledem k tomu, ze jsem majitelem firmy, ktera takoveto DVD-ROM vydava, tak se zdrzim podrobnosti, protoze by to mohlo zavanet reklamou
Martine, tip s expatem do firmy je dobry napad. Napadlo me na zaklade toho jeste nekolik dalsich tipu, rozsirim o ne post (zahrnu i ten vas vcetne linku na Landi – za dobry tip nalezi odmena 🙂
Díky 🙂
Tak já jsem další, kdo tvrdí, že Finky jsou pěkné ženské 😉
Do IES nerýpej, podle statistik odtud na Erasmus jede během bakaláře prakticky každý. 🙂
Z internship programu v USA prejit na pracovni povoleni atd., jak je popisovano, mozne neni. Ridi se to standartni procedurou, ktera jde mimo jakykoliv program. Jedina vyhoda je, ze uz mate kontakt na konkretniho zamestnavatele, ktery pro vas muze podat petition. Vysledek (schvaleni/neschvaleni) bude stejny at jste jiz v USA pracovali v ramci internship programu nebo ne. Navic v prvni fazi projde tak maximalne docasne neimigracni povoleni k praci a to s green card ma jen pramalo spolecneho.
Fandore, zajímavé čtení. Pracuji v zahraniční firmě a mým druhým rodným jazykem je němčina. Angličtinu jsem ještě úplně nezvládl, ale budu muset. Zaměstnavatel mi dává plnou podporu (i finanční – 80 tis. ročně), rozhoduji se mezi výukou rodilým mluvčím v ČR a absolvováním kurzu v Dublinu. Asi by šlo tam i vyjet na 1M.
Co myslíš, že je lepší? Určitě obojí, ale to bych se asi nevešel do budgetu….
Cradle, urcite je lepsi jazykovy pobyt, duvodu je vice – hlavni je to, ze jsi 24 hodin v anglicky mluvicim prostredi, kdyz si to dobre zaridis, tak nejspis nenarazis na cesky mluvici lidi. Angličtina bude všude kolem tebe – v supermarketu, v hospodě, kávárně, MHD, budeš koukat (možná) na anglickou televizi (tip – pokud máš notebook a plánuješ si ho vzít s sebou, tak si kup za litr USB dvb tuner, v UK na to chytneš až 80 tv stanic a rádii včetně kompletního BBC; nevím jak je to v Irsku, ale v Dublinu asi taky bude digitální terestrické vysílání), chodit do kina na anglické filmy, číst anglické noviny a časopisy, Když tak o tom přemýšlím, tak pobyt v anglicky mluvícím prostředí je vlastně asi přínosnější než samotná škola, protože ve škole budeš kolem 4 hodin, venku dalších 12 hodin.
Jinak – pokud nemáš problém s budgetem (a mít 80 tisíc znamená nemít problém), našel bych si školu spíš v Londýně. Jednak je tam víc jazykovek včetně těch kvalitních a druhak Dublin je v porovnání s Londýnem takové maloměsto (velikostí něco mezi Brnem a Prahou), kde je v současné době nejen v centru slyšet více polština než angličtina a Irové jsou na východňáry už trochu alergičtí (byl jsem v Dublinu v roce 2003 a pak krátce v 2005 a rozdíl je velmi markantní vzhledem k tomu, že v Irsku žije jen cca 5m obyvatel).
Faktem ale je, že studium v Dublinu vyjde odhadem o desítku levněji než v Londýně.
Díky, to máš pravdu. NJ jsem ovládl skutečně až po studiu akademie ve Vídni…. a asi je pravdou, že více než ve škole jsem jazyk pochytil v každodenním životě.
Notebook mám, USB tuner mohu zkusit. Kamarád mi radil Dublin, že je tam méně Čechů, ale je fakt, že tam byl tak před 10ti lety 🙂 Asi máš s Londýnem pravdu.
Budu muset ale pečlivě volit školu, aby tam nebyl žádný Čech, Němec / Rakušan nebo Slovák.
já bych chtěl zdůraznit výhody používaní Skype v učení angličtiny. Možná si to moc lidí neuvědomuje, ale na světě je spousta Skype online lidí, kteří si s váma rádi pokecají o čemkoliv a prakticky kdykoliv. Takže stačí nastartovat skype a začít. Je to sranda a člověk se hodně naučí.
jak jsem se učil anglicky já:
TADY
Dobrý článek. Děkuji.
O Bob and Rob show jsem něco napsal na http://podcasting.rogner.cz/index.php/2005/11/15/the-bob-and-rob-show-uote-se-anglicky-zabavne/
A pak je ještě skvělý
http://www.eslpod.com
Roman
já myslím, že na angličtinu je dobré sbalit anglicky hovořící holku. Pro první level stačí nějaká Finka, Maďarka nebo Portugalka, prostře ať se navzájem nedomluvíte druhým jazykem, pro druhý level pak native speaker. Ten druhý level má tu nevýhodu, že balit Britky musí být asi masochismus 🙂
Jinak potvrzuju AdaMMa, počítačové hry v pubertě mě naučily asi nejvíc.
Misho, zkousel jsem to na Finku i Madarku a nic. Ale uznavam, ze chyba nebyla v metode, ale spis ve mne 🙂
Na druhej level doporucuju Australanky a nedoporucuju Americanky 🙂
Fandore, co mas proti Americankam? Kdyz se naucis Australsky prizvuk tak se pak tezko v USA domluvis. Ten rozdil je dost velky.
Super článek, Petře, díky za něj! Pro jistotu už jsem si ho přečetl dvakrát – jednou hned po vydání a podruhé teď po dalším měsíci. Udělal jsem to záměrně, protože letošní léto trávím v USA a chtěl jsem se nad svojí osobní zkušeností s odstupem času zamyslet…
Z uvedených metod mám zkušenosti s výukou ve škole (dobrá na gramatiku, když máte štěstí na učitele, ale tím to končí), čtením knížek (dobré na slovní zásobu a psané obraty) a sledováním filmů (dobré na mluvené výrazy). Kromě toho jsem vyzkoušel intenzivní kurz v jazykovce – byl to tuším Akcent a měli nějakou nabídku výuky od začínajících lektorů, kam stačilo přijít na všechny hodiny a oni vám vrátili zaplacenou částku, takže to vlastně vyšlo zdarma – byl jsem venku s pár lidmi z Expats.cz a teď jsem v USA právě kvůli jazyku.
Obě dvě posledně jmenované metody můžu doporučit asi ze všeho nejvíc, protože nic vám nedá tolik jako živá neformální konverzace ať už s rodilým mluvčím nebo jiným cizincem. Navíc poznáte odlišnou kulturu a zažijete si i fráze, které v učebnicích nenajdete. Osobně můžu potvrdit, že některým gramaticky správným obratům nebo výrazům, které znám ze školy, tady v Americe lidé nerozumí nebo je alespoň vůbec nepoužívají.
Vasku, kdyz si ted v te Americe – nestalo se ti cca po 3 tydnech, ze si jim zacal tak nejak lepe rozumet? 🙂 Me to trvalo prave 3 tydny nez jsem tu americkou anglictinu naposlouchal, i deti v kempu rikali, ze po 3-4 tydnech sla moje anglictina tehdy hodne nahoru …
U mě to bylo jinak. Aniž bych se chtěl nějak přeceňovat, myslím, že jsem jim až na výjimky (když je někde hluk, drmolí na tebe nějaký černoch apod.) dost dobře rozuměl od začátku. Asi tak tři týdny ale trvalo, než jsem si naposlouchal takové ty jejich tradiční obraty a začal je sám používat a asi taky, než jsem začal mluvit úplně bez zábran a rychleji, i když nejspíš často s chybami.
Teď už pokrok ani nějak nepozoruju, ale možná je to tím, že si nepamatuju, jak jsem mluvil na začátku. Každý den se ale člověk setká s novými slovíčky a hlavně to povídání s lidmi tady, to je k nezaplacení.
K tomu Dublinu.. bol som na takom kurze a stal za velky prd. Ak tam navyse budete pracovat, vela sa toho fakt nenaucite. Maximalne tak ziskate viac sebavedomia v komunikacii s native English speakrom. IMHO, zabudnite na kadejake kurzy, chodte studovat na anglicku skolu po anglicky. V Dubline som studoval part time na college a to mi pomohlo zo vsetkeho najviac.
> Kromě podcastů existují audioknihy “ tj. více či méně
> dramatické zpracování knížek.
Ech, na beletrii je audia škoda, zvláště když svoji audio verzi má takřka každá podstatná kniha o byznisu… A pokud ani to nestačí, existuje super firma The Teaching Company (www.teach12.com)
Dival jsem se na ten Dialang a nemuzu verit ze neco takoveho doporucujete, tak imbecilni GUI jsem snad v zivote nevidel :O Dal jsem si test vocabulary, a probiha to tak, ze nahore je nekolik tlacitek, pod tim 400px oranzova plocha a dole veta do ktery se doplnuje z roletkovyho menu (radio buttony by asi zaplnovaly drahoceny misto pro tu oranzadu). Po doplneni moznosti musite prejet mysi uplne nahoru a dat tlacitko dale nacez se v oranzove plose zjevi smajlik :O Bez nadsazky mam pocit ze to ovladani vytvoril mentalne handicapovany.
GUI Dialangu nepatri mezi nejlepsi, nicmene vysledny efekt aplikace je skvely, neznam lepsi zpusob, jak si objektivne otestovat znalost ciziho jazyka, navic zdarma.
S vedomim, ze dostali x milionu z fondu EU, se na takovou hruzu vydrzim divat tak pet minut nez bych dostal infarkt. A ze je ten test objektivni se neda objektivne dokazat:)
Hele, plkas. Shodneme se, ze GUI neni dokonale, ale ucelem Dialangu neni mit supr cupr ovladaci interface.
Ucelem je testovani znalosti ciziho jazyka a na to je Dialang imho skvely, alespon ja neznam lepsi aplikaci, ktera by byla zdarma a s podporou tolika jazyku. Pokud znas neco lepsiho, podel se, prosim 🙂
Tak gratululujem za pobavenie 🙂 Fakt vyborny clanok a expatov najdete aj na malej stupartskej v cinskej restauracii a u halstatskeho dedka 🙂
s tou obezitou a znalostou len materciny mas 100% pravdu 🙂
Ahoj,
píšeš že jsi dvakrát žádal o stipendium pana Robitscheka do US, to je fakt tak těžké to dostat? Chtěla bych to letos zkusit…
Jinak studium ve Španělsku potvrzuju: univerzita na nic, všichni akorát hrozně chlastají…ale aspoň jsem se naučila španělsky a poznala pár zajímavých lidí.
veru: Ahoj, Robitschek je imho náročný, ale nejsem moc studijní typ, třeba se jim nepozdávala má angličtina, třeba zrovna preferovali studenty s jiným oborem; určitě to ale zkus, žádost o stipendium je docela nenáročná a když ti to vyjde, tak máš rok studia v USA all-inclusive zdarma.
no zkusím to, to víš že jo 🙂
jenom si nejsem jistá s jednou věcí: v podmínkách se píše, že je to pro pregraduate studenty, tzn. že jako studentka mgr. na to nemám nárok? pokud to je opravdu jenom pro studenty bc., tak to by možná stálo za to začít studovat dalšího bakaláře…
wau, po přečtení článku přemýšlím, v čem u tebe asi pánové z robitscheka viděli problém? trochu se o tohle stipendium zajímám, ale mé sebevědomí teď upadá..:-D byl jsi i na pohovoru, nebo tě vyšoupli už po přečtení motivačníoh dopisu?