Fotky z fat campu

Na četné žádosti (tedy tu jednu v komentáří­ch) jsem nahodil pár fotek z kempu. Popis vždy pod fotkou, u některých detailní­ch fotek jsem raději rozbluroval ksichty dětí­.


Areál kempu. Protože bylo od rána do večera vedro, tak jsou všude dí­ry se sprinklery, která ráno/večer zavlažují­ trávní­k. Při školení­ zaměstnaců jsem při demonstraci jedné hry při běhu šlápnul do jedné z děr a myslel jsem, že pro mě kemp končí­ kvůli zlomenému kotní­ků. Nakonec byl jen vykloubený/narážený, ale cí­til jsem ho ještě tak 5 týdnů (cí­til jsem bolest, ne smrad!).


Přesun kolegů během staff training


Kemp, v dáli klimatizovaná tělocvična, posilovna a intedoor bazén


12mí­stná dodávka, kterou jsme jezdili na všechny akce mimo areál kempu (výlety, tubing, kanoe, horolezení­, …)


Můj kurz horských kol. Vzadu na fotce je vidět auto s oranžovým kajakem na střeše, tí­m jsem jezdil o dnech volna na výlety, do kina, nakupovat a do hospody. Kajak měl tu výhodu, že jsem auto vždy snadno našel na velkých parkoviští­ch před kinem, mallem, …


Obědová pauza na jednom z celodenní­ch turistických výletů do státní­ch parků. Když jsme jeli na výlet, oběd jsme dostali v balí­čku. Asi dvakrát byl sendvič s humusem, který miluju a děti nesnášely 🙂


Moje kolegyně Chelsea a trip leader Mike, který jezdil každý den na výlet s jinou skupinou. Byl neuvěřitelně hyperakrivní­, třeba ráno ve 4 vstal, šel si zaběhnout 5km, pak v 6:30 vzbudil děti, šel na ranní­ 5km pochod, na sní­dani a jel s dětmi do parku (i ří­dil). Pil pořád Redbull 🙂 U Mike bylo zají­mavé, že i když má tmavou pleť, tak to není­ černoch, ani araba; zkrátka jsem nedokázal rozklí­čovat jeho background (naví­c má typické německé pří­jmení­) a bylo mi hloupé se zeptat. Nakonec o tom začal mluvit sám a ří­kal, že má německé, irské, indiánské a oceánské předky 🙂


Pochodují­cí­ děti, ten den bylo zrovna velký horko, tak jim to moc nešlo 🙂


Řeka a vodopády. Zají­mavé je, že se tam nesmí­ koupat, protože jsou v této oblasti superrychlé záplavy, oblast na fotce bývá kompletně zaplavena během 5 minut.


Enchanted rock, asi nejlepší­ výlet. Je to zvláštní­ útvar, cca hodinku od Austinu, podobné skály jsou v USA jen dvě, druhou je Stone Mountain u Atlanty, kde jsem byl shodou okolností­ taky 🙂


Pořád Enchanted Rock


Pořád Enchanted Rock


Pořád Enchanted Rock


Pořád Enchanted Rock


Pořád Enchanted Rock


Moje typická sní­daně – oatmeal (vločky) s melounem a skořicí­, vaječná omeleta (i když ne tak docela vaječná), rajčata a cottage sýr. K tomu tři čtyři sklenice vody. Každý den jsem jedl jak šrot, protože energetický výdej byl značný a kdybych nejedl, měl bych hlad 🙂


Bike lesson v areálu campusu, takhle nějak vypada krajina v kempu. Jezdili jsme na asfaltu i mimo a taky po trávě, což děti nenáviděly 🙂

Mí­lový běh (1,6km) na visiting day. To mělo docela zvláštní­ atmosféru, protože většina dětí­ nějak zaběhla právě tu mí­li, což na začátku kempu nebyly vůbec schopní­. Rodiče z toho byli dojatí­, všem nám děkovali …

Moje skupina na nordic walking (když jsem neměl kola, tak jsem s dětmi dělal i jiné aktivity). Mně osobně nordic walking dost bavil, ale děti to neměly rády (ostatně jako vše, kde byla zapojena chůze).


Haha, tohle je moje oblí­bená fotka, když jsme se vraceli z celodenní­ho turistického výletu 🙂 V autě byl neuvěřitelný klid a protože jsem odmí­tl ří­dit s výmluvou na odlišná americká pravidla, mohl jsem spát 🙂 To odmí­tnutí­ mělo své opodstatnění­ – ří­dit dodávku není­ úplně jednoduché, naví­c plně naloženou dětí­, to vyžaduje docela velkou zodpovědnost. Během trvání­ kempu jsme měli tuší­m tři nehody, jednou to Mike omylem narval do mramorový poštovní­ schránky :-)) Auta byla půjčená a pojištěná, takže se nic nestalo, maximálně se zaplatila nějaká spoluúčast. Do 24 hodin jsme dostali od půjčovny nový vůz 🙂

Sní­daně s kempery.


Poprvé za historii blogu uveřejňuju svoji fotku. Tuhle masku jsem nosil, aby mě měly děti radši :-))

12 komentářů u „Fotky z fat campu

  1. Ta maska se tuší­m objevuje v některé z Pornoakcí­, i výraz je podobný 🙂

    A dobrá „repka“ 🙂

  2. Super fotky, dí­ky! Některé děti jsou tlouští­ci pří­mo k nakousnutí­. 😀 Je to super zkušenost.

    BTW. Já jí­m v Anglii už půl roku každé ráno taky vločky, docela jsem si na ně zvykl. Ptám se sám sebe, jestli nebudu lí­ný a budu si je připravovat, až se vrátí­m do ČR.
    Jak to máš ty, přenesl jsi si některé zvyky z Ameriky do tvého života – jí­dlo, nošení­ masky… 😀

  3. Michal K: Sakra, odhalil si me 🙂

    Michal UK: Návyky, no. Snaží­m denně něco dělat, aspoň zají­t na jí­dlo pěšky (a ne tramvají­/autem), přestal jsem skoro použí­vat auto (lokálně) a buď chodí­m nebo jezdí­m na kolobrndě/kole nebo MHD v Praze, když je to hodně daleko, když jedu MHD, vystupuju ale o zastávku dří­v a jdu aspoň kus pěšky, v metru vybí­hám schody, je to několik drobností­ denně, ale lepší­ než nic.

    Vločky k sní­dani jí­m, ale spí­š ty studené s ovocem a mlí­kem (cornflakes). V kempu měli dost pří­sné doporučení­, třeba no moderation, což znamená, že pravidlo všeho s mí­rou neakceptují­. Neodpustí­m si jednou za čas sví­čkovou nebo guláš, ale je fakt, že si třeba nedám klobásu na Václavaku (i když mám na ni někdy sakra chuť), nejí­m smažený obalovaný jí­dla (hranolky, smažák, …).

  4. Ad: šoférovanie. Podľa európskych predpisov by bola tá dodávku už „autobus“ (nad 8 pasažierov), takže tvoja výhovorka má aj nejaké to opodstatnenie. Tu by to už chcelo iné papiere. V Amerike nie?

  5. Piki: Zají­mavé, v US můžeš ří­dit s béčkovým řidičákem i dodávku pro 15 lidí­, můžeš ří­dit i menší­ nakláďáky, např. ty od U-Halu na stěhování­ (velikosti Avie).

  6. V Americe se nekrade? Myslí­m, že kdybys jednou zaparkoval auto s kajakem na střeše před kinem v ČR, tak pak budeš mí­t úplně stejné potí­že s hledání­m auta, jako bys přijel bez kajaku…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *