Rozpoznávání­ trendů při internetovém podnikání­

Před pár měsí­ci tu vyšla vyprávěnka o jedné z možností­, jak začí­t podnikat na internetu s minimální­ finanční­ investicí­. 251107 20:40 lehounce oživeno

Rád bych ji trochu rozvinul o to, o co se v poslední­ době sám snaží­m. Dost mě baví­ sledovat dění­ kolem sebe, u nás, ale i ve světě. Snaží­m se brát současné fungují­cí­ modely podnikaní­, které na internetu úspěšně existují­, zamyslet se proč fungují­, jak dlouho fungují­ a zda je možné konkretní­ model nějak modifikovat, obohatit, pří­padně přenést do jiné oblasti. Zní­ to poměrně komplikovaně, takže uvedu konkretní­ pří­klad.

Není­ pochyb o tom, že docela dobrým byznysem je Prague incoming. Tedy dovolené zahraniční­ch turistů v Praze, okrajově v jiných městech ČR (typicky Karlovy Vary). Uvádí­ se, že v Praze je 100.000 lůžek určených pro turisty, z toho vyplývá, že nezanedbatelná část obyvatelstva Prahy jsou zahraniční­ turisté. Bezpochyby je to celé miliardový byznys, počí­naje transportem z letiště, přes ubytování­, restaurace, bordely pro britské stag parties konče. Přesuňme se teď na internet. Co lze dnes s malými nebo žádnými prostředky v této oblasti na internetu podniknout? Odpověď je snadná – téměř nic. Předevší­m segment ubytování­ je neskutečně konkurenční­, o SEO se starají­ lidi / firmy i na fulltime, ceny PPC inzerce jsou vyšponované do závratných výšin. Pokud nemáte dostatek prostředků nebo hodně času, pří­padně znalostí­ a/nebo kreativity, není­ moc šance na úspěch. Hlavně ale nemá smysl se do toho boje pouštět, protože existuje plno jiných pří­ležitostí­.

Zkusme se Prague incoming podí­vat zeširoka. Jedná se většinou o euroví­kendy, byť část turistů cestuje ze zámoří­, předevší­m z USA a Japonska, takže v jejich pří­pade to už moc euro není­ a často je Praha jen jednou ze zastávek společně třeba s Ví­dní­, Benátkami a další­mi městy. Majoritu tvoří­ němečtí­ a britští­ turisté, u těch druhých jmenovaných jsou obrovským katalyzátorem ní­zkorozpočtové aerolinky, které létají­ do Prahy téměř ze všech větší­ch britských měst (čili zdaleka ne jen z Londýna). City breaks, jak britové euroví­kendy nazývají­, jsou nejrychleji rostoucí­m turistickým odvětví­m ve Velké Británii. Svoji roli hraje ní­zká cena a hlavně délka zájezdu – není­ třeba si brát dovolenou nebo stačí­ třeba jen jeden den. Další­m důvodem (pro určitou skupinu turistů) je levné pivo a české dí­vky.

Praha má však v očí­ch brí­itských turistů dva problémy – je dražší­ a dražší­ a také už trochu okoukaná. V poslední­ letech proto zí­skaly na oblibě pobaltské metropole jako Tallinn a Riga. Jsou o desí­tky procent levnější­ než Praha a minimálně Tallinn neméně malebný. Do obou zmí­něných měst mí­ří­ řádově méně turistů než do Prahy, na druhou stranu není­ ten počet zanedbatelný a bude nejspí­š růst.

Další­mi destinacemi, které nahrazují­ Prahu jsou třeba Bratislava nebo Budapešt, kde je o dost snaží­ uspět na internetu v oblasti incomingu než z Prahy, nicméně není­ to už tak triviální­ jak bylo před několika málo lety.

Vraťmě se k Praze a zkusme se zamyslet, soustřeďte se, pomalu přichází­ pointa 😉 Kolik můžou mí­t dnes hodnotu weby jako třeba Prague.cz? Tedy web, který měl donedávna GTPR7, nyní­ GTPR6, který je 10 let starý, který vyskakuje na první­ch mí­stech ve vyhledávačí­ch na frázi Prague, který má desí­tky .edu, .gov, .mil odkazů a obecně je neskutečně autoritativní­. Takový web nelze v krátkém horizontu vybudovat, protože editorial linky .edu, .gov, … nelze v podstatě koupit, stejně tak nelze koupit stáří­ domény, ani autoritativnost. V penězí­ch nedokážu přesně cenu té domény a webu odhadnout, ale řekněmě, že by to mohlo být klidně 100k USD (ten odhad není­ vycucaný z prstu, vychazí­m z podobného projektu a tržní­ nabí­dky několika zájemců). A teď kví­zová otázka. Kolik usilí­ a peněz bylo před deseti lety nezbytné vynaložit k výrobě webu, který může mí­t dnes hodnotu třeba ty 2 miliony korun? Nic moc. Tehdy to byla otázka nápadu(!), 1680 Kč za doménu, pár stovek měsí­čně za hosting a maximálně několika desí­tek hodin práce při vytváření­ obsahu, který se za těch 10 let podle web.archive.org moc nezměnil. Prague.cz není­ nijak zázračný web, ani obsahem, ani formou. Nicméně je to skvělý základ pro jakýkoliv web o Praze v angličtině – ať už incomingový, nebo třeba komunitní­ pro local expats (ala expats.cz nebo prague.tv).

Jsem přesvědčen, že takové weby lze zakládat i dnes. S tí­m rozdí­lem, že už není­ možné registrovat rozumnou (geografickou) doménu za cenu registrační­ho poplatku, nicméně v určitých pří­padech ji lze zí­skat za rozumné pení­ze (pro mě osobně je to cena do 1000 USD). Lze to i bez pěkné domény, ale věří­m že pěkná doména automaticky zvýší­ cenu celého webu, stejně tak i důveryhodnost, pro mnoho méně zkušených uživatelů může navodit zároveň pocit jakési oficiality.

Konkrétní­ pří­klad – vyhlédl jsem si před časem město Bělehrad v Srbsku. Bělehrad měl tu smůlu, že ho postihl válečný konflikt v bývalé Jugoslávii, ze kterého se vzpomatoval před několika málo lety. Nezažil tedy módní­ vlnu euroví­kendů / city breaks, která přišla ve druhé polovině 90. let s rozvojem lowcostů (Ryanair/easyJet).

V součanosti se dostává Bělehrad na mapu city breaks destinací­. Mělo to několik indikátorů – jednak se zvýšil počet leteckých spojení­ z evropských metropolí­ a hlavně si města začaly vší­mat průvodci pro baťůžkáře – předevší­m cestovatelská bible Lonely Planet. Zmí­nky o Bělehradu bylo možné nalézt v jejich Bluelistu, což je každoročně vydávaný almanach, který upozorňuje na trendy v cestovní­m ruchu, předevší­m z pohledu destinací­. Záhy se na trhu objevilo první­ vydání­ průvodce Lonely Planet zaměřeného jen na Bělehrad. Nyní­ se o Bělehradu mluví­ jako o Praze z 90.let – sice šedivé a relativně hnusné město, ale s neuvěřitelnou atmosférou, undergroundovou klubovou scénou, kavárnami, milými lidmi, dobrým jí­dlem a ní­zkymi cenami – i za ubytování­.

Před rokem jsem zí­skal doménu Belgrade.org (anglický název Bělěhradu) pří­mou koupí­ za 1200 USD (tedy nikoliv přes žádnou aukci či tržiště typu Sedo). Letos jsem poptával doménu Vienna.net (anglicky Ví­deň) a po brutální­m smlouvání­ jsme se dostali na 10.000 EUR, což jsem neakceptoval. Vidí­te ten rozdí­l?

Kolik myslí­te, že existuje dobrých webů zaměřených na Belgrade incoming, které dobře rankují­ ve vyhledávačí­ch? A jak myslí­te, že je složite takový web vyrobit a dostat se nyní­ na první­ mí­sta? Odpověd je jednoduchá – je to velmi snadné. Tí­m, že bude člověk mezi první­mi, zároveň na doméně evokují­cí­ řekněme jistou oficiálnost, se lze svést na vlně přirozeného linkbuildií­ngu. Potom stačí­ pár let počkat, projekt prodat a koupit si za něj v Bělehradě třeba malý byt 🙂

Euroví­kendy / city breaks jsou jeden segment. Pří­klad čí­slo dvě. Loni v létě jsem si všimnul v časopisu The Economist kráťounkého článku o tom, že kolumbijská vláda uvolnila asi 10 milionů dolarů na tourism marketing – tj. na propagaci Kolumbie jako turistické destinace v USA. Vláda mimojiné zabezpečila policejní­ ochranu dálnice z letiště k moři a doufá, že se turistický ruch v Kolumbii rozjede, protože to samozřejmě pří­náší­ $$$. Zprávička mi přišla dost zají­mavá, protože do té doby jsem měl o Kolumbii povědomí­ jako o latinskoamerickém Iráku. Jistě jste slyšeli pojmy jako mendelí­nský kartel, Pablo Escobar, kokain, únosy a podobně. Následně jsem zjistil, že bezpečnostní­ situace se v Kolumbii v poslední­ch letech výrazně zlepšila a do země skutečně začí­nají­ cestovat turisté, kteří­ si pochvalují­ pří­rodu, lidi, jí­dlo a taky jistou exotičnost (kterou není­ už tak lehké nají­t).

Opět platí­, že o cestování­ v Kolumbii existovalo/existuje daleko méně kvalitní­ch webů než o Paří­ží­, Baleárských ostrovech nebo o Mexiku. A je tedy levnější­ a snažší­ vyrobit a marketovat web o Kolumbii a doufat ve světlé zí­třky.

Jako další­ pří­klady lze uvést i krátkodobější­ akce, třeba mistrovství­ světa(?) v lyžování­ v Liberci. Nebo olympijské hry v Pekingu (na ty se ale bude zaměřovat kdekdo).

Pointa je snad jasná a nevztahuje se samozřejně jen na cestovní­ ruch, ten jsem použil na konkrétní­ pří­klady, protože je mi tento segment blí­zký. Ještě bych zdůraznil, že cí­lem je vyrobit kvalitní­ a užitečný web, který bude vynikat, nikoliv 3 stránkové MFA. To nemá z pohledu do budoucnosti žádnou cenu.

Na okraj – pro sledování­ dění­ u nás i ve světě čtu několik médií­, které celkem dobře pokrývají­ to, co mě zají­ma. Jedná se o:
Reflex – Reflex mám rád jednak kvůli původní­m českým reportáží­m, kvůli fotkám Jana Šibí­ka a Petra Jedináka a hlavně kvůli tomu, že celkem pravidelně vykrádají­ zají­mavá témata (čti: inspirují­ se) ze zahraniční­ch časopisů jako Spiegel, Newsweek; takže je nemusí­m sledovat a udělají­ předvýběr za mně.

The Economist (anglicky a nepravidelně) – The Economist je podle mého názoru nejlepší­ časopis na světě věnují­cí­ se politice, mezinárodní­m vztahům, válečným konfliktlm, ekonomice, businessu. Velmi užitečné je vánoční­ shrnují­cí­ dvojčí­slo. Přečtěte si jednou Economist a bude od té doby smát českým pokusům a analytickou žurnalistiku. V ČR je jedno čí­slo velmi drahé, chlap u kasy v Kerfuru si jednou myslel, že je ta cena omyl 🙂 Lze ale předplatit za rozumné pení­ze.

Wired (anglicky, předplaceno) – pro geeky, nerdy, prostě pro lidi od kompů a internetu. Lze předplatit do ČR na rok asi za 1700 czk.

– bulvár – Blesk, Hollywoodtuna – aspoň základní­ orientace v showbusinessu je pro internetového marketéra nezbytná, třeba jen kvůli inspiraci na virál. Blesk je česká kvalita, Hollywoodtuna zase americká. Naví­c tam mají­ denně plno obrázků s babama v bikinách!

International Herald Tribune (anglicky a velmi nepravidelně) – IHT jsou asi nejlepší­m anglicky psaným dení­kem s akcentem na evropského čtenáře, byť mají­ tuší­m i asijskou mutaci. Většinou si je čtu v letadle a nebo pří­ležitostně na internetu. Je zábavné sledovat, jak některé zprávy přinášejí­ druhý den v neoznačeném překladu české noviny.

– české dení­ky – podle libosti, ja kombinuju novinky, mfdnes a ihned.

Jako obvykle – těší­m se na vaše komentáře, dotazy a postřehy.

35 komentářů u „Rozpoznávání­ trendů při internetovém podnikání­

  1. Myslim si, ze situace je dnes naprosto jina. Proste v dnesni dobe ziskat nejake prirozene EDU linky je v podstate nemozne. Pred 10 roky bylo o tolik mene webu, ze kdyz jsi udelal nejaky web na nejake tema tak vynikl. Protoze zadny jiny web na to tema nebyl. Ale ukaz me nejake tema na ktere chybi web (nemyslim domeny), ale aktualni web.

  2. Ne, situace neni jina. Nemluvim o domenach, ale o webech, o informacnich webech. Ty mas jen prodejni weby a tem prirozene vysoce kvalitni linky pribyvaji organicky spatne.

    Ale typicka u tech mest to funguje dobre. Treba ma univerzita nejaky vymenny program, zenska na studjnim hodi do Google Belgrade, prvni nebo druhej prdne k infotextu o programu na web. Chapes?

    A temata jsem ukazal – nerikam ze chybi, ale rikam, ze lze v tech segmentech uspet

  3. Pí­šeš o rozpoznávání­ trendů a budování­ webů s výhledem na pří­ští­ roky (až 10 let), přirozeném linkování­, dobrých pozicí­ch ve vyhledávačí­ch… Z toho mi vychází­ jako Tvoje hlavní­ strategie zaměření­ na vyhledávače, možná type-in traffic. Očekáváš tedy, že za 10 let budou vyhledávače fungovat stejně jako dneska? Že si nepohlí­dají­ první­ mí­sta a dostat se na přirozené pozice bude podobně „jednoduché“ jako nyní­?

  4. Nepřemýšlí­m v horizontu 10 let, to je moc dlouho. Uvažuju v horizontu tří­, maximálně pěti let. Obecně je mým cí­lem vytvořit autoritativní­ a užitečný web v relativně nekonkurenční­m segmentu, v mém pří­padě třeba ten cestovní­ ruch.

    Jední­m z cí­lů snažení­ je zí­skat co nejví­ce organických a ideálně tématických odkazů (protože to přináší­ kromě linkjuice také cí­lený traffic, zároveň je to začarovaný kruh – čí­m lépe je na tom web ve vyhledávači, tí­m ví­ce linků má šanci zí­skat), dostat se třeba i do nějakých tištěných průvodců a také rankovat ve vyhledávačí­ch (byl bych ale rád, kdyby alespoň polovinu návštěvnosti tvořily jiné zdroje než vyhledávače).

    K fungování­ vyhledávačů – netroufám si odhadnout, jak to bude fungovat za X nebo XX let. Dnes je ale známá věc, že jední­m z veledůležitých faktorů úspěšného webu z pohledu umí­stění­ ve vyhledávačí­ch je stáří­ webu – protože nelze koupit a ani ofixlovat – narozdí­l od zpětných odkazů.

  5. Taky jsem o tom tak uvazoval a poridil jsem si http://www.goto-tibet.com 😉 za $50 na snapnames, akorat k tomu obsahu se zatim moc nemam. Neco je z wikipedie, neco jsem si zaridil sam, neco napsal, ale je toho porad malo 🙂

  6. Jo, jenze tohle je priklad MFA, ktery jsem nemel na mysli 🙂 Zminoval jsem uzitecny web s unikatnim obsahem …

  7. Zajimava uvaha…sam buduji web zamereny na incomingovou turistiku, a proto je mi toto tema dost blizke. Ale konkretne: prague.cz je velice autoritativni server, tezko ho nekdo predezene na KW prague, ale na druhou stranu tento web ma i mnoho zaporu – malo obsahu, stary obsah, spousta nefunkcnich linku. Jedine, co prodava, je v podstate ubytovani (a nepochybuji, ze velmi dobre a majitelum to pravdepodobne staci 🙂 Jinak s timhle webem by se dalo udelat mnohem vic – budovanim obsahu a pridanim nabidky dalsich sluzeb. A zde je prave prostor pro dalsi weby – prodej jizdenek na vlak, okruzni jizdy, pruvodcovske sluzby a dalsi. Co mi treba uplne chybi na (nejen) ceskem internetu je prodej mezinarodnich autobusovych jizdenek – tedy nejaky system jako je na prodej letenek, aby existoval pro autobusove linky po Evrope.
    Cili, myslim ze prostor tu je i v „Prague incoming“, ale zlaty vek z doby pred 10 lety, kdy jakykoliv web prorazil, protoze byl proste unikatni, uz je navzdy pryc. Jinak dobry tip na Beograde 😉
    v google na KW Beograde – cca 100 tis vysledku, na Prague – 46 milionu 🙂

  8. S nedokonalosti Prague.cz souhlasim, ale to nicemu nevadi. Lusknuti prstem z toho muzou udelat majitele rozsahly portal, oni ostatne takovy portalek buduji, ale na jine adrese. Myslim si, ze Prague.cz ani moc nevydelava. Nicmene i pres to vse ma podle meho nazoru domena a web obrovskou hodnotu.

    Co se tyce dalsich napadu – jednak uz vetsina zminenych webu existuje, ale hlavne musis sehnat spolehliveho a feroveho „affiliate“ partnera, coz neni jednoduche. A taky se zamyslet, jakou provizi muzes z okruzni jizdy za litr nebo jizdenky za 500 dostat. Oproti provizi z ubytovani je to celkem marginalni castka.

    Beograde – Beograd ma mozna 100tis vysledku, ale Belgrade 14 milionu. Nicmene je to dano i tim, ze stejnojmene mesto je v Montane, USA a zacina se stava vyhledavanym lyzarskym centrem.

    Tech rozvijejich turistickych destinaci resp. tech druhoradych, o ktery neni takovy zajem, ale jejich hvezda stoupa, je mraky.

  9. skvělá vyprávěnka, jen tak dál prosí­m, vždy mě hezky inspirujete…
    když to přenesu do své oblasti zájmů, pokaždé se něco změní­ k lepší­mu 🙂

  10. Prague.cz je typický pří­klad člověka, který se bojí­ udělat jakékoli úpravy, aby náhodou z první­ pozice neklesl. Ale výnosný určitě je, neboť hlavní­ účel splňuje, reklama na své ubytovací­ stránky: prague-hotels-site

  11. Vidí­m, že máte podobné myšlenky jako já avšak já jsem se stále neodhodlal k nějakým vyšší­m investicí­m a směrem do zahraničí­, takže zatí­m jsem vzal před několika týdny expirují­cí­ http://www.belehrad.cz a uvidí­me co s tí­m dál…třeba budeme spolu soupeřit s mojí­ anglickou verzí­ 🙂

  12. Soupeřit sice můžete, ale problém je v tom, že belehrad.cz bude anglicky hovoří­cí­m návštěvní­kům zní­t „tak nějak divně“. Belgrade.org je daleko přirozenější­ a při pří­padném další­m prodeji bude mí­t takový projekt podstatně vyšší­ cenu. Ještě lepší­ by sice byla doména Belgrade.com, ale tu asi nelze za rozumné pení­ze koupit:-(

  13. Mne se vic libi Tallinn. Libi se mi kompaktnost mesta, hradby, strazne veze. A malebne ulicky v centru 😉

  14. Tomasi, ja si myslim, ze Prague.cz neni v soucasne dobe zdaleka tak vynosny, jak se domnivate. Usuzuji tak z implementace a urovne reklamy.

  15. Když se mluví­ o budoucí­m úspěchu s doménovým jménem, zají­malo by mě, jestli je nějak ověřeno, že třeba ve vyhledávačí­ch bude doména Belgrade.org výše, jak třeba Europe.org/Belgrade nebo třeba CityInfo.org/Belgrade ?

    A co třeba rozdí­l domén Belgrade.org a Belgrade.info ? Nemají­ uživatelé s pří­ponou .org spí­še spojené instituce, jak nějaké informace? Dí­ky.

  16. Doba, kdy Google prioritizoval weby s kw v domene je nejspis pryc (u Seznamu je to naopak, za kw v domene davaji stale nejake body), takze z pohledu optimalizace tam nejake velke zvyhodneni uz neni.

    Jde tu spis o branding. Mit specializovany (info)web na Belgrade.org je podle meho nazoru „vice cool“ nez ho mit na vami uvedenych pripadech.

    Rozdil mezi Belgrade.com/net/org/info neni z pohledu vyhledavacu zadny. Jde jen o psychologii uzivatele – .com je bezesporu nejlepsi, ale taky nejdrazsi. Org a Net jsou na druhem miste. Info domena ma na anglosaskem internetu povest jako domena spammeru (protoze je mozne ji uz nekolik let koupit za cca 1,5 USD). A biz je pro infosajt tak nejak divna.

  17. Dí­ky za vysvětlení­, myslel jsem si něco podobného, jen jsem přesně nevěděl, že jde „jen“ o branding pro budoucí­ prodej 🙂

    Jinak, není­ daná doména (Belgrade.org) nějak penalizovaná od Google & spol., když parkuje na SEDOPARKING.COM a obsahuje jen reklamy?

  18. Potvrdzujem, toto funguje. Stačí­ ten obsah napí­sať práve pre potreby vysokoškolského prostredia.

  19. Jeste doplneni – jak jste naznacoval temi priklady s domenami – bylo by skvele mit web s 10-20-50-100 vynikajicimi pruvodci evropskymi nebo svetovymi metropolemi. To ale v podstate neni v jednom cloveku mozne zvladnout, zvlast kdyz to neplanuje mit jako hlavni zdroj obzivy, ale jako investici-pokus do budoucna. Neni mozne vytvorit dokonale texty, marketovat to na internetu, atd. v takovem mnozstvi. Bylo by mozne to castecne outsourcovat, ale neni zarucena kvalita a je to drahe.

    Naopak u toho Belehradu vezmu rekneme 50tis korun, na mesic tam zajedu, napisu ve spolupraci s mistnaky content, poridim fotky, videa, recenze hotelu, hostelu, klubu, hospod, baru,… dam si zalezet na designu webu, budu somrovat backlinky a diky tomu vsemu udelam nejlepsi web o Belehradu.

  20. Co jsou to organické backlinky?

    Co je to autoritativní­ web?

    Martin

  21. Martine,
    organicke backlinky – jsou prirozene odkazy na tvuj web, ktere nekdo prida podle vlastniho uvazeni na svuj web, bez tveho vedomi a pricineni (na tomto je zalozen puvodni algoritmus Google). Opakem jsou placene zpetne odkazy, kdy nekoho presvedcis, aby si dal na svuj web odkaz na tvuj web – za uplatu nebo vymenou za jine odkazy.

    Autoritativni web – to je takovy web, ktery je podle vyhledavacu dulezity. Diky tomu je autoritativni web velmi casto indexovan, nove stranky jsou velmi rychle pridavany do indexu a vyskakuji na prvnich mistech vysledku vyhledavani.

  22. Jinak, není­ daná doména (Belgrade.org) nějak penalizovaná od Google & spol., když parkuje na SEDOPARKING.COM a obsahuje jen reklamy?

    Není­ to jen další­ MFA site?

  23. Já z těch časopisů čtu poslední­ dobou Respekt. Od doby, kdy změnil formát, je tam méně alternativní­ch témat, ale o to ví­ce těch ekonomických, což je z pohledu podnikání­ na internetu dobré. A kvalitou podle mě stále předčí­ Reflex i Týden. Kromě toho tam vycházejí­ překlady zají­mavých článků z The Economist, takže aspoň něco, když to člověk nestí­há všechno čí­st 🙂

  24. Neni to MFA site, je to parkovani domeny nez na tom web spustim, coz bude behem par mesicu, nejspis az na jare. A i kdyby to bylo treba za 100 let, je vam po tom Kajmane hovno.

    Jinak k diskuzi neni ani tak muj konkretni priklad s Belgrade.org, jako spis nastina uvaha, kterou lze aplikovat na ruzne obory/segmenty.

    A clanek na vasem blogu je zcela mimo misu, vlastne jsem ani nepochopil nosnou myslenku. Kazdopadne – za sve penize si muzu kupovat co chci, treba domenu a klidne ji nechat parkovat. A nikdo nema absolutne zadne pravo urcovat, co mam se svymi penezi delat.

    Domenovy byznys je absolutne legitimni byznys jako kazda jina spekulace (s nemovitostmi, akciemi, forex) a nechapu lidi, kteri si porad mysli, ze oni maji na urcitou domenu vetsi narok nez nekdo jiny. Ano, nebojim se to nazvat spekulaci, protoze nevidim na spekulaci nic spatneho. Neni to detske porno, neni to obchodovani s drogami nebo s bilym masem, jak se nekteri pseudomoraliste snazi neustale evokovat.

    Domeny jsou komodita stejne jako treba nemovitosti nebo nerostne bohatstvi. To znamena, ze je jich omezene mnozstvi, ziska je ten kdo si je koupi prvni a nebo nejdraz a take kolem nich prirozene existuje trh, kde se prodava a kupuje.

    Chapu frustrace lidi, kteri prisli na internet v poslednich letech a jsou nasrani, ze jim v domainingu ujel vlak. Shit happens. Stejne tak jsem ja nastvany, ze jsem se nezucastnil nejvetsi statni charity – tedy polistopadove privatizace, protoze to bych se tu pak nemusel prdet s weby o Belehradu 🙂

  25. Zajimalo by me co je vyhodnejsi v nasledujicim pripade:

    Mam slusne vybudovany web na domene A zamereny tema X. Dale mam zaregistrovanou domenu B (s mininalnim obsahem) jejiz nazev a obsah pojednavaji o podtematu tematu X.

    Je lepsi presmerovat domenu B na A, nebo vytvorit minimalni (ne MFA) obsah na domene B a odkazovat na domenu A? Rekl bych, ze druhy pripad (ac mozna ne tak primocary pro navsteniky) muze celkove zvysit navstevnost obou webu.

  26. Jen na vysvětlenou, nic ve zlém, jasně, že každý si může dělat s penězi, co chce, podobně, jak si může každý dělat se svým časem, co chce. NIC mi po tom není­, ale to neznamená, že na to nemůžu mí­t svůj názor.

    Je to podobné, jak se mi nemusí­ lí­bit, že někdo jezdí­ autem do centra, že někdo čte bulvár, že někdo obchoduje s čí­nským haraburdí­m, či jak někdo vychovává děti. Je to každého volba, jen mi je osobně „lí­to“, čí­m vší­m někdo ztrácí­ čas, když by ho mohl použí­t na něco smysluplnější­ho, kdyby se zastavil a zamyslel.

    Osobně opravdu nejsem nijak „frustrován“, neboť nechci koupit ani Beograd.org ani hi-fi.cz ani něco jiného, jen to prostě a obyčejně nechápu. PROČ tí­m někdo ztrácí­ čas? Pro těch pár kaček? A „státní­ charity“ jsem se úmyslně neúčastnil ani nikomu nic nezávidí­m. Každého volba, co dělá se svým časem.

    Jinak to zmí­nka, že „Neni to MFA site, je to parkovani domeny“, se mi lí­bí­. Je to takové pěkné obejití­ pravidel Google Adsense, neboť kdyby tohle někdo udělal individuálně, tak mu Google zcela jistě zruší­ Adsense účet. ALE chápu, že vy za to nemůžete podobně, jako ostatní­, co takovým způsobem podnikají­ 🙂

  27. Pokud tedy něco nechápete, zkuste o tom nejdří­ve přemýšlet než začnete nazývat lidi, kteří­ se zabývají­ legální­ činností­ mimo vaše chapání­, jako zmrdy. Pokud s tí­m co dělám nesouhlásí­te, na což máte právo a ja to plně respektuji, nemusí­te na tento blog chodit, čí­st ho a pří­spí­vat svými komentáři, kterými zesměšňujete předevší­m sám sebe.

    K parkování­ – projevujete jen svojí­ neznalost problematiky a švejkovský rádobyselský rozum.

    Sám Google nabí­zí­ službu, která se jmenuje AdSense for domains, která slouží­ pro velké vlastní­ky doménových portfolií­. Adsense for domains je přesně to, co vy označujete jako MFA a obcházení­ pravidel AdSense. Společnosti jako Sedo, Parked.com a další­ sdružují­ menší­ vlastní­ky doménových portfolií­, kteří­ by sami nedosáhli na kvantitativní­ požadavky služby Adsense for domains.

    Parkování­ a MFA jsou dvě zcela odlišné služby fungují­cí­ na odlišných principech.

    Cí­lem MFA je zí­skat traffic z vyhledávačů – buď přirozenými výsledky nebo ní­zkorozpočtovými PPC kampaněmi, naopak u parkování­ jsou tyto metody striktně zakázány, na parkované domény by neměly vznikat ani odkazy a traffic by měl být jen formou type-in.

    Mimochodem, uvádí­ se, že type-in zajišťuje až 15 procent celkové návštěvnosti internetu.

  28. TO byla puvodni myslenka globopolisu, mozna by ten projekt dnes dopadl jinak…

  29. Omlouvám se, jen poslední­ komentář zde na vysvětlenou a už nebudu otravovat, neboť všichni „ví­me“, jen si jaksi „nerozumí­me“, jako většina lidí­ na světě.

    Já dobře ví­m, co je to „AdSense for Domains„, ale to neznamená, že to ve své podstatě není­ MFA web. Rád nazývám věci pravými jmény, takže Adsense for Domain je MFA web a tečka. Z pohledu laického návštěvní­ka je totiž úplně jedno, jestli tomu někdo ří­ká „parkovani domeny“ nebo „MFA„.

    Jinými slovy – Google jen oficiálně toleruje „MFA“ sites u velkých hráčů, což se mi nelí­bí­ ani z pohledu návštěvní­ka ani z pohledu inzerují­cí­ firmy. Klidně si tomu ří­kejte „zaparkované domény“ a argumentujte rozdí­lnými podmí­nkami. Laický uživatel kliká na všechno, co má podobu linku a u tzv. „zaparkované“ domény jsou to jen a jen reklamy. Z mého pohledu je to sviňárna, ať tomu ří­ká, kdo chce, co chce.

    FYI – Já vlastní­m asi 30 domén, kdy většina čeká „v šuplí­ku“ na realizaci, ale ani jednu nemám „zaparkovanou“, neboť nechci rozšiřovat Web prostor o nějakou MFA plnou reklam. Žádné prachy mi nestojí­ za to, abych parazitoval na náhodných návštěvách „chudáků“ na webu, co na všechno naletěj.

    Někdo si může myslet, že jsem dement, když se dobrovolně vzdávám zisku (a vězte, že by tedy byl, neboť vlastní­m dost dobré domény pro AJ world!), ale poslední­ch pár let nedělám nic „jen“ pro pení­ze a jelikož můj čas je mi drahý, tak mi těch pár drobáků, co bych dostal za reklamy při „parkování­“, nestojí­ ani za přemýšlení­. Je jednodušší­ rozdělané projekty dokončit a začí­t opravdu pořádně vydělávat.

    Berte můj pří­spěvek jen jako názor jednoho mí­rného odpůrce (klamavé) reklamy v mezí­ch zákona a pří­znivce čistoty v hlavě i na Internetu bez spamu a bez MFA sites – i bez „parked sites“ 🙂

    Ať se daří­!

  30. JJ, to je v planu, akorat jak rikam zatim jsem se k tomu nedostal. Setrim na dovolenou v Tibetu 😉

  31. Hey there! I’ve been reading your blog for some time now and finally got the courage to go ahead and give you a shout out from Kingwood Tx! Just wanted to tell you keep up the great job!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *