Category Archives: Trends

Ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu zadarmo

Bohužel Skrblík ještě nevalí, tak jeden super travel hacking tip aspoň zde.

Americký last minute booking start-up Hotel Tonight (dostali 80 mil. USD na investicích) nabízí v rámci nabírání uživatelů 70 EUR kredit na rezervaci hotelů, což je velkorysá nabídka.

Hotel Tonight funguje jen ve velký městech, pro české uživatele např. Praha, Vídeň, Budapešť, Mnichov nebo Berlín. Jistou nevýhodou je, že rezervaci lze provádět jen na poslední chvíli, tj. v den (od 9 ráno), kdy se chcete ubytovat.

Navíc teď je brutal offseason, takže i velmi solidní 4hvězdičkové hotely mají ceny za ubytování na minimu, v Praze začíná hotely na 25 EUR / noc, ve Vídni na 49 EUR noc, atd. Za získaný kredit lze tedy při troše snahy zařídit ubytování na víkend zdarma. Počasí sice není ideální, ale to neznamená, že se člověk nemůže ve Vídní nebo Berlíně důstojně najíst, vočíhnout nějakou tu galerii nebo muzeum, atd.

Co je potřeba udělat:

1. Zaregistrovat se zde.

2. Stáhnout si aplikaci do iOS nebo Android zařízení.

3. Spustit aplikaci, přihlásit se údaji zadanými v kroku 1

4. Po přihlášení budete mít kredit 20 EUR. Kliknete na Credits, dále na Redeem a promo code a zadáte SSKRBLIK, připíše se vám okamžitě dalších 20 EUR kredit.

5. Půjdete na tento web, vyplníte kvíz a zadáte stejný email, který jste zadali v kroku 1 při registraci. Do 24 hodin vám připíšou 30 EUR kredit. Tento krok musíte učinit do půlnoci 18. února 2014!

Enjoy.

Anketa

Jaký měsíční příjem potřebujete, abyste mohli žít život podle svých představ (než začnete psát píčoviny typu XXX, abych mohl jezdit v Lambu, atd. tak se zamyslete, prosím). A jak si takový dream life vůbec představujete?

Své názory pište do komentářů, prosím.

Tip pro kluky od Linuxu

Fandora čeká nepříjemnost v podobě stěhovaní, sice jen pár set metrů vedle, ale i tak je to neproduktivní a nezábavná činnost. Se stěhováním souvisí i nákup vybavení bytu. A když jsem hledal ledničky (newspeakem sejlsmenů se jim prý říká chladničky), tak jsem našel jeden kousek, který musí mít doma každý fanda do Linuxu.

Brandt B PINGO

Nejsem si ale jist, jestli by mě tučňák plácnul přes prsty, když chodím po nocích užírat dobroty. Pokud znáte lednici s tímto výchovným efektem, dejte mi prosím vědět do komentářů. Co jsem zaslechl, hodila by se prý i některým chlapcům z Ataxa :-)

Prodejna e-elektra (všímáte si toho vytříbeného brandingu?) má v nabídce také pandí ledničku, která může zdánlivě přípomínat Firefox :-)

Pingu

Mizérie u českých SEO/SEM agentur

Letos na začátku roku jsem se rozhodl, že skončím kompletně s prací pro klienty. Neměl jsem jich moc, asi tak 6, ročně to přinášelo jednu vymazlenou fulltime výplatu a zabralo to asi 40 hodin práce měsíčně. Klientská práce mě přestala těšit, přišla mi neefektivní, nebavilo mě se s klienty scházet a realizovat jejich často irelevantní představy. S všemi klienty jsem se dohodl o skončení spolupráce a pokusil jsem se jim doporučit náhradu.

Problém nastal s klientkou a hlavně kamarádkou Monikou. Monika je živnostnice, podniká v poměrně konkurenční oblasti. A protože je náš vztah spíše kamarádský než obchodní a internet je pro ni hlavním marketingovým kanálem, snažil jsem se ji učinit přechod co nejméně bezbolestný a doporučit ji někoho schopného a ne předraženého.

Na internetový marketing je schopna ročně vydat cca 100 tisíc korun. Tato částka musí pokrýt provoz hostingu, prodloužení asi desítky domén (10 tisíc ročně), náklady na PPC (Adwords & Sklik – řekněme 40 tisíc ročně), správu PPC kampaní a seo konzultace, na poslední dvě činnosti potřebuje externího spolupracovníka / konzultanta. Monika si uvědomuje, že její rozpočet není závratný, potřebuje, aby se jí někdo mrknul jednou dvakrát měsíčně na PPC, hlídal je, trochu to pošteloval je-li třeba, jednou za dva měsíce dodal zakládní PPC report (kolik se utratilo a co se za to získalo) a radil, jak vylepšovat organický traffic z vyhledaváčů. Takovému člověku je schopna zaplatit cca 50 tisíc ročně, tedy asi 4.000 CZK měsíčně. Monika mi přijde jako docela vzorový typ klienta, kterých jsou resp. můžou být v ČR mraky. Vím, že na tuhle cílovou skupinu se zaměřuje Ataxo, v nekonkurečních segmentech mohou jejich služby slušně fungovat, ale v Moničině segmentu by to nejšpíš nefungovalo (je tam potřeba osobní a kreativní přístup).

Monika si sehnala jakéhosi seoeskamotéra, jehož prvním krokem bylo přidání ikonky a linku na pagerank.cz. Když jsem to viděl, začal jsem pro Moniku intenzivně hledat někoho kompetentního, uvažoval jsem při tom o subjektech na českém trhu takto:

H1.cz – Monika je pro ně malý klient, za výše uvedený rozpočet se s ní nebudou nejspíš vůbec bavit. Jejich hodinová sazba je údajně 1500,- CZK, což je za základní služby moc (tuto informaci mi řekl klient H1.cz, netuším jak je to ve skutečnosti). Navíc mám problém s narušenou názorovou integritou některých pracovníků H1.cz.

Dobrý Web – nejsou nejlevněší, hodinová sazba se pohybuje kolem 1000 CZK. Největší problém je ale personální obsazení firmy. Po tom, co ve firmě skončil loni na podzim Martin Kopta (pouze externě školí) a v těchto dnech Petra Větrovská, nezbývá v DW v podstatě nikdo kompetentní (výjimkou je Luboš Plotěný). Jsem docela zvědavý, jak se bude osud DW dále vyvíjet, ale protože není Internet Info ochotné dobré konzultanty zaplatit a dobří konzultanti na pracovním trhu v ČR nejsou, nemá iinfo imho reálnou šanci postavit firmu zpět na nohy. Uvidíme, co s tím Hugh Grant udělá.

RobertNemec – Robertova firma je z Brna (a Monika z Prahy), to je první nevýhoda (byť ne neřešitelná). Na začátku letošního roku se ale Robertovi v podstatě rozpadl tým (důvodem bylo prý velmi opožděné vyplácení mezd zaměstnacům a spolupracovníkům), takže teď nejspíš staví nový. A o junior konzultanty bez zkušeností nemá Monika zájem.

Ataxo – obávám se u Ataxa absence osobního přístupu při relativně malém rozpočtu, navíc se mi nelíbí styl účtování kampaní pro malé klienty (fixní cena za klik, ve které je zahrnuta správa kampaně pod agenturním účtem Ataxa).

Dále jsem přemýšlel, jestli by mě nenapadlo nějaké jméno z konference SEO@NAWEBU.CZ. Nenapadl mě nikdo.

Nakonec jsem narazil na dvě firmy – Evalor, s.r.o a Sitelab (Lukáš Vodička). Obě mají solidní reference (druhá zmíněná má reference perfektní), Evalor si účtuje za správu PPC výborných 400 CZK/hodina a 500-800 CZK za SEO/konzultace. Ceny Sitelabu neznám, asi budou vyšší. Poslal jsem Monice tipy (nikoliv doporučení) na tyto dvě firmy, jsem zvědavý jak to nakonec dopadne.

Při anabázi s hledáním konzultanta pro Moniku jsem si uvědomil, jaká panuje na trhu SEO/SEM agentur v ČR mizérie. O to horší je zjištění, že Monika potřebuje základní služby, žádné pokročilé linkbaity nebo umisťování se na předních místech na super konkurenční anglické fráze. Nabývám dojmu, že by mi ty pokročilé techniky v ČR nedokázal ani nikdo nabídnout a pokud náhodou nebo částečně ano, tak za nesmyslné ceny.

Máte tipy na jiné šikovné online marketery, kteří poskytují služby pro klienty za rozumné ceny?
A jaké jsou vaše zkušenosti s českými poskytovateli SEO/SEM služeb?

Follow up

John Vanhara nakousnul téma o naší národní povaze (a schopnostech). Přemýšlím o tom už několik let, především ve vztahu k sobě. Měl jsem možnost strávit dvakrát delší než kratší dobu v cizině, jednou 4 měsíce v USA (jako otrok v summer campu) a podruhé semestr jako student ve Finsku.

Oba pobyty pro mně byly nejspíš nejdůležitějšími událostmi v dospělém životě. V USA jsem pracoval v kempu, kde stál třítýdenní pobyt 4000 USD (průměrná měsíční americká mzda je někde kolem 2000 USD). Když přijeli rodiče kemperů (dětí) na visiting day, fotbalové hřiště sloužící jako dočasné parkoviště připomínalo ženevský autosalon. Nakonci kempu rozdávali rodiče nám zaměstnacům stovky dolarů spropitného. Zkrátka Amerika jako z Beverly Hills (90210). Pak jsem si koupil měsíční jízděnku na Greyhound autobusy, kterými jezdí nejchudší Američané a cestoval jsem po celých Státech. Navštívil jsem kamaráda Ondřeje, který tehdy studoval na Robitschkovo stipendium na University of Nebraska v Lincolnu (ano, ta díra in the middle of nowhere, kde žije Shoemoney) Byli jsme se podívat na jeho domovské žurnalistické fakultě, v pátek asi v 16:30. Plná škola studentů a učitelů. všichni makali na svých školních projektech až se z nich kouřilo. Na žurně v Praze jsme myslím nikdy neměli výuku v pátek, ve čtvrtek se vždy končilo. A že by se z někoho během studia kouřilo jsem si nevšiml :-)

Tak nějak mi to hodně otevřelo oči, nastavilo uplně jiný způsob myšlení, když jsem se vrátil do Čech, byl jsem měsíc dva jak v Jiříkově vidění. Tím nechci USA glorifikovat, jen jsem si tu připadal po návratu zvláštně (což je divné, člověk by čekal přesně opačnou reakci).

Studium ve Finsku byla ještě intenzivnější zkušenost. Tedy, nešlo ani tak o to studium, formálně jsem se toho o médiích moc nenaučil (i když na zápočet z cross country skiing jsem pyšný), šlo spíš o interculture experience. O Finsku jsem před odjezdem nevěděl téměř nic, kromě těch typických (ale povětšinou pravdivých) stereotypů jako chlast, zima, sníh, sobi, deprese,… Připadal jsem si tam jako na ostrově Utopia. Slušná občanská společnost na celkem funkčním socialistickém základě (kdo nezažil, neuvěří), dobře vzdělaná (až převzdělaná), kde se nekrade a lidé v podstatě rádi platí daně (je to trochu přehnané tvrzení, ale v zásadě to tak je). Finsko mě dost obohatilo v mnoha směrech, třeba i v ekologii (třídění), v tom že se nemá podvádět (já vím, je to samozřejmost, ale když člověk vidí, že podvadí celá společnost ve které žije, začne mu to připadat normální) a v moha dalších věcech. Oba pobyty měly zcela zásadní vliv na moji znalost angličtiny, která je sice stále masabobní, ale zpřístupnila mi anglické zdroje, nový, obrovský, velmi inspirativní svět. Téměř bez hranic.

Proč to vše píšu? Čas strávený v obou zemích byl velmi produktivní, motivující, plný podnětů, naučil jsem se celou řadu věcí a hlavně přemýšlel trochu jinak než doma, v ČR. Poslední dva roky jsem nikde nebyl (kromě kratkých cest vesměs do UK a jedné delší dovolené letos) a začínám mít takový zvláštní pocit marnosti. Ano, slušně vydělávám, ale celé to adsense/affiliate/linky/content webs mi přijde jako obdoba VEKSLU. Přináší to slušnou výplatu, k tomu volnost, ale to je vše. Nějak mě to přestává uspokojovat, zároveň s tím ale nejsem schopen nic udělat. A kromě vlastní lenosti dávam vinu také prostředí, jak o tom píše John.

A taky Jan Kaplický:

Tahle země má své klady, ale i omezení. Poté, co se odstranila opona z drátů, si lidé zase stavějí jinou – z piva. Ale ono to tady bylo jistým způsobem už před válkou, takové to zápecnictví a pohodlnost (…) Vlastní omezování je velice nepříjemné tím, že není vynuceno tlakem zvenčí, ale lidé si ho obstarávají sami, protože jim to tak vyhovuje (…) Lidé nejsou zvyklí číst zahraniční literaturu, protože neznají jazyk.

Jaký je váš názor (ne na mně, ale na tu naši českost)?

Wikipedia zavedla No-Follow? No-A-Co?

Wikipedia opět doplnila k externím odkazům atribut nofollow. Důvodem má být snížení SEO spamu, neboť atribut nofollow zamezuje předávání pageranku (minimálně u Google). Je pravda, že link zdarma z velmi autoritativního serveru ze stránky s PR5 až PR7 byl příjemný, ale sám o sobě web nespasil.

“Spamovaní” Wikipedie má kouzlo v něčem úplně jiném. Tím je jednak velmi slušně cílený traffic (a rozhodně ne nezanedbatelný, může tvořit několik procent návštěvnosti webu). Prostě takové PPC zdarma. Druhým významným přínosem je to, že Wikipedii a/nebo její národní verze přebírá řada subjektů (v ČR třeba Seznam pro svoji Encyklopedii, ve světe například Answers.com), tím se traffic pro “spam web” multiplikuje, navíc je otázka, jak se tyto třetí subjekty k otázce nofollow postaví (čti: nemusí nofollow aplikovat a pagerank by se tak přenášel). Což je mimochodem podobná výhoda, jakou měl opensource katalog DMOZ. Když jste tak před 3-4 lety přidali link a ten byl schválen, měli jste vyhráno, neboť DMOZ data přebíralo velké množství webů/serverů po celém světe.

Četl jsem nějaké case study nějaké americké “contentové” firmy, která zaměstnává několik lidí na fulltime, jenž se starají jen o přidávání odkazů do Wikipedie. Osm hodin denně, stošedesát hodin měsíčně. Kolik těch linků asi musí přidat? A jde jim o pagerank? Primárně ne, jde o kvalitní traffic zdarma.

Další počteníčko k tématu (via vyhledavace.info)
Andy Beal, Rand Fishkin, Barry Schwartz, Philipp Lenssen a Marek Prokop

Pixelotto – druhá (dvou)milionová homepejdž

Jméno Alex Tew málokomu něco řekne bez uvedení souvislosti. Jedná se o TOHO britského mladíka, který stojí za The Million Dollar Homepage. Alex dostal geniální nápada – svoji myšlenku víceméně zreplikoval a lehce doplnil. Minulý týden spustil Pixelotto.com, což je obdoba předchozího Alexova projektu, jen jsou pixely 2x dražší a jeden z návštěvníků webu bude vylosován a dostane milion dolarů. Podrobnější informace včetně pravidel jsou přímo na Pixelotto.

Myslím, že Tew maximalizoval monetizaci svého jména, málokdo by nejspíš získal v tomto případě takový zájem médií jako on. Je to taková prima recyklace samasebe, asi jako když Petr Hapka vydá nové cédéčko, na němž většina písníček přípomíná autorovy starší kousky (Krakonoš a lyžnící!).

Za posledních 24 hodin se prodaly pixely za více jak 10 tisíc dolarů. Hodlám si nějaké taky koupit, možná poreferuji o výsledku.

Zajímavé je sledovat návštěvnost Pixelotta skrze Alexu (vím, že je to nepřesné, ale pro orientaci dostačující), ten raketový růst díky médiím a buzzu nejen mezi bloggery je úžasný.